Tiskoviny
Paještěrka písečná (Eremias grammica)
Má štíhlé tělo a dlouhý ocas. Svrchu je šedozelená s černošedou kresbou, spodní strana je bělavá.
Foto: Petr Velenský, Zoo Praha
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Šupinatí (Squamata) |
| Čeleď | Ještěrkovití (Lacertidae) |
| Rozšíření | Asie (obývá písečné oblasti od Iránu přes Střední Asii až po Afganistan a západní Čínu. ) |
| Biotop | poušť a polopoušť ( písčité oblasti s rozptýlenými porosty trav a keřů ) |
| Potrava | bezobratlí (mravenci, brouci a jejich larvy, housenky a další bezobratlí, vzácně i drobní obratlovci ) |
| Rozměry | délka 28 cm, z toho ocas 18 cm, hmotnost 28–42 g |
| Rozmnožování | Samice klade až šest vajíček 2−3krát za sezonu. Mláďata se líhnou po dvou měsících. |
Zajímavosti
JEŠTĚRKY OBECNĚ: do čeledě ještěrkovitých (Lacertidae) patří zhruba 350 druhů charakteristických štíhlým tělem, velkými šupinami na hlavě a dlouhým ocasem, který dokážou v případě nebezpečí odlomit. To jim poskytne čas na útěk a ocas jim později opět zregeneruje. Jsou rozšíření v Eurasii a Africe od pouští po světlé lesy. Dovedou rychle běhat a šplhat, ale jen jeden rod je vysloveně stromový. Samice většiny druhů kladou vejce, která mají protáhlý tvar a kožovitou skořápku. Druhy z chladnějších oblastí bývají vejcoživorodé a jsou známy také druhy, které se rozmnožují partenogeneticky, tedy bez přítomnosti samce, z neoplozených vajíček. PAJEŠTĚRKA PÍSEČNÁ: obývá písečné oblasti od Iránu přes Střední Asii až po Afghánistán a západní Čínu. Aby se nebořila do písku, má na spodní straně prstů šupinaté kartáčky, které zvětšují nášlapnou plochu. Samice klade až šest vajíček 2−3krát za sezonu. Aktivní je ve dne, ale když teplota půdy šplhá přes 50 °C, tráví čas v úkrytu.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
