Tiskoviny
Sob karelský (Rangifer tarandus fennicus)
Sob karelský má šedavé až šedohnědé zbarvení a poměrně dlouhé nohy. Oproti domácím sobům je celkově větší a štíhlejší.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď | Jelenovití (Cervidae) |
| Rozšíření | Evropa (Finsko a severní Karélie) |
| Biotop | listnatý a smíšený les (jehličnaté a smíšené lesy) |
| Potrava | části rostlin (lišejníky, mechy, listí a kůra stromů) |
| Rozměry | délka těla 120–220 cm, délka ocasu 7–21 cm, výška v kohoutku 84–130 cm, hmotnost 90–250 kg |
| Rozmnožování | březost 210–240, počet mláďat 1 (2) |
Zajímavosti
Sob je jediný druh jelena, u kterého má parohy i samice, i když jsou o něco slabší, než je tomu u samců. Pro život v drsných podmínkách jsou sobi skvěle vybaveni. Před zimou je chrání hustá srst a dlouhá a široká kopyta brání proboření do hlubokého sněhu. Vzácný karelský poddruh žije divoce ve Finsku a ruské Karélii.Oproti sobům domácím má delší nohy, což mu usnadňuje pohyb v hlubokém sněhu. Dává přednost životu v lesích před otevřenou tundrou, o čemž svědčí i méně rozkladité parohy. Ještě v 17. století byl sob karelský mnohem rozšířenější, ale v důsledku lovu, úbytku lesů i konkurence ze strany zdomácnělých sobů byl na finském území koncem 19. století vyhuben. Až v 2. polovině 20. století byli sobi znovu vypuštěni v Národním parku Salamjärvi a současná populace ve Finsku je odhadována až na 3 000 zvířat.
Chov v Zoo Praha
Chováme je od roku 2013. Stádo v Zoo Praha je teprve druhé v ČR.
Články o sobech karelských:
| Umístění v Zoo Praha | Severský les |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
