Tiskoviny
Noháč východoafrický (Pedetes surdaster)
Mezi hlodavci je noháč natolik velkou výjimkou, že mu byla přidělena samostatná čeleď. Na první pohled zaujme velkýma očima, masivní hlavou, dlouhým ocasem a především nepoměrem mezi předními a zadními končetinami. Zatímco přední pětiprsté nohy jsou krátké a slabé, zadní čtyřprsté jsou nápadně dlouhé a silné.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | Noháčovití (Pedetidae) |
| Rozšíření | Afrika (střední a jižní Keňa, většina Tanzanie) |
| Biotop | poušť a polopoušť, travnaté území (suché písčité polopouště a savany do výšky kolem 2 000 m n. m. ) |
| Potrava | rostliny i živočichové, bezobratlí (rostliny, hmyz) |
| Rozměry | délka těla 35–43 cm, délka ocasu 37–47 cm, hmotnost 3–4 kg |
| Rozmnožování | březost 78–82 dny, počet mláďat 1 (2) |
Zajímavosti
Den tráví noháči v podzemních chodbách, které si sami vyhrabou a které mohou měřit i více než 40 m. Ústí chodeb jejich majitel většinou na den uzavře zeminou. V noci se noháči vydávají hledat potravu – části rostlin a občas i hmyz. Jakmile najdou něco k snědku, uchopí potravu do předních tlapek, posadí se na zadní a rychle ji okusují. V nebezpečí rychle prchají − naráz skočí až 4 m daleko. Žijí sice raději samotářsky nebo jen v párech, ale při nočních toulkách se přátelsky snesou i ve větším počtu. Rodičovské povinnosti plní jen samice. Rodí většinou jen jedno dobře vyvinuté mládě, které tráví první dny v noře.
Chov v Zoo Praha
Druh v současné době nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
