Tiskoviny
Kajmanka supí (Macrochelys temminckii)
Je to největší sladkovodní želva na světě. Na hřbetní části krunýře (karapaxu) má tři řady vystouplých štítků, velkou hlavu a silné čelisti. Oči jsou posazené po stranách hlavy.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Želvy (Chelonia) |
| Čeleď | Kajmankovití (Chelydridae) |
| Rozšíření | Jižní Amerika (od severní Floridy po jižní Georgii a podél Mexického zálivu po Texas, severně po Illinois a Kansas) |
| Biotop | sladké vody (stojaté vody, tůně, mokřiny ) |
| Potrava | obratlovci (vodní živočichové) |
| Rozměry | délka krunýře až 70 cm, délka ocasu až 50 cm, hmotnost 20–80 (100) kg |
| Rozmnožování | počet vajec 9–61, inkubace 84–142 dny |
Zajímavosti
Většinu času tráví nehybně v mělké vodě a číhá na ryby i různé jiné živočichy. Vydrží pod vodou na jedno nadechnutí až 50 minut a zůstává tak nehybná, že jí na krunýři mohou růst řasy a přispívat k jejímu maskování. Kořist láká na zvláštní návnadu: na špičce jazyka má pohyblivý červovitý výrůstek, který je pro ryby neodolatelný. I když kajmanka (stejně jako všechny želvy) nemá zuby, dovede ostrými hákovitými čelistmi pevně chytit i kluzkou rybu. Každý chovatel si na ně musí dát pozor, protože kajmanka je neobyčejně hbitá a větší želva by mohla člověku překousnout prst. V noci úkryt opouští a vydává se hledat i jinou potravu, například zdechliny. Samice zahrabává vejce do písku ve vzdálenosti do 50 m od vody.
Ochrana
Kajmanka dravá je v Červeném seznamu IUCN vedena jako zranitelný druh, a to především v důsledku lovu.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
