Pohledem ředitele

Nedávno jsem zachytil zprávu, že po Gretě Thunbergové dostal druhové jméno gretae nově popsaný brouk z Keni. Žádný krasavec. Měří přibližně jeden milimetr a nemá ani oči, ani křídla. Autor pojmenování však ujišťuje, že bylo míněno jako pocta a není důvod mu nevěřit.

Žirafy nám dělají radost. Přicházejí od nich samé dobré zprávy.

Při nekonečném putování jižní Gobi, kde jsme vybírali místo pro budoucí chovnou stanici divokých velbloudů, nám mongolský kolega Dovčin začal dávat hádanky. Tady je jedna z nich:

V roce 1934 věnoval Vlasta Burian pražské zoo dva lachtany, kteří bavili návštěvníky snad stejně dobře jako král komiků své diváky.  Jmenovali se Hýta a Batul.

V Albury v předhůří Australských Alp nás David Hunter pozval k sobě domů. V jeho obývacím pokoji mě zaujala zvláštní dekorace. Představte si, že lijete olovo do vody – a vzniklé útvary zvětšíte na půl nebo tři čtvrtě metru.

Ze Slovenska mi přišla pozoruhodná fotografie. Pochází z Vysokých Tater a pořízena byla patrně na samém počátku 30. let minulého století. V hnědých tónech zachycuje svažitou mýtinu, na které se popásá kravka a v popředí odpočívá – bizon. Opravdu zvláštní kombinace! Vysoké Tatry, kráva...

Před deseti lety sehrál Karel Poborský fotbalový zápas, na který žádný z jeho účastníků ani diváků nikdy nezapomene. Tento zápas proběhl v zapadlém kamerunském městečku Somalomo a Karel v něm první poločas odehrál za mužstvo Deux-Zéro a druhý za Lycée de Somalomo. Právě tímto zápasem započal v...

Jedna z našich vzácných jihoamerických „ještěrek“, dracéna guayanská, si pochutnávala na hlemýždích; jejich ulity jen křoupaly. Přihlížející kluk to intenzívně prožíval: „Neee, nejez je, nezabíjej je! Co ti udělali!? Neee!“

Když jsem chodil asi tak do čtvrté nebo páté třídy, vypůjčil jsem si v městské knihovně knížku v zářivě žlutém přebalu. Jmenovala se Australská dobrodružství Aloise Topiče a pojednávala o vyučeném zahradníkovi, kterého osud zavál do Austrálie, kde se stal – lovcem ptakopysků. Přečetl jsem ji...