Pohledem ředitele

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, foto: Petr Velenský, Zoo Praha
Pohledem ředitele

Jeden z největších, ne-li vůbec největší zážitek z Austrálie: Ptakopysk, který čile rejdí mezi vodním rostlinstvem a svým „zobákem“ rozhrnuje oblázky na dně. Je to pohled do jiného světa.

Neumím si dost dobře představit, jak bychom Zoo Praha dokázali provozovat bez podpory mnoha sponzorů a adoptivních rodičů zvířat.

Jako bychom se po spirále přiblížili ke stejnému bodu, jen o úroveň výš.

V naší tiskové zprávě a posléze v médiích bylo řečeno vše podstatné. Přesto možná to nejzajímavější zůstalo skryto.

Ještě nikdy od doby, kdy dva mniši přinesli v duté holi do Evropy vajíčka bource morušového, neuniklo z Asie tak důležité tajemství jako nyní. Ani se mi nechce věřit, že se nám něco takového mohlo podařit... Ale je to tak. Disponujeme recepturou na výrobu papíru...

Tragédie a smutek, ale i naděje. To jsou slova, která mám velmi silně spojena s naší Kambou.

Mýtina Mbeli, ležící daleko od civilizace v pralesích na severu Republiky Kongo, je velmi dobře známá mezi primatology a díky dlouholeté práci Thomase Breuera i mezi širší veřejností. Byla to právě tato mýtina, kde Thomas pozoroval gorilí samičku Leah, jak klackem zkoumá hloubku tůně a při brodění se...

To přece nejde, chodit jenom tak kolem uzavřeného vchodu do tajemné chodby!

Dokázali jsme to!

Ferdinand se držel zpátky. Vyrážel sice na noční výlety, ale vždycky se spořádaně vrátil domů. A k stáru jich zanechal úplně. Stal se z něj spořádaný dikobrazí Metuzalém.

Přihlášení k newsletteru