Šafránův otec Koriandr

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  22. 10. 2012


Mýtina Mbeli, ležící daleko od civilizace v pralesích na severu Republiky Kongo, je velmi dobře známá mezi primatology a díky dlouholeté práci Thomase Breuera i mezi širší veřejností. Byla to právě tato mýtina, kde Thomas pozoroval gorilí samičku Leah, jak klackem zkoumá hloubku tůně a při brodění se o tento klacek opírá jako o hůl.

Na pozorovací plošině u mýtiny leží tlustý fascikl. Obsahuje přehled všech goril, které na ni vycházejí, jejich identifikační znaky, příslušnost k jednotlivým rodinným skupinám a záznamy zajímavých pozorování. Je to pozoruhodné čtení.

A jako cokoli, i tuhle „knihu“ lze číst různým způsobem. Mýtina se může stát dokonce svého druhu jevištěm, na které vycházejí různé postavy a rozehrávají situace i celá absurdní dramata (nebo mýdlové opery). Jména goril k tomu přímo nabádají. Výzkumníci z různých částí světa je totiž po různě dlouhém, vždy však vyčerpávajícím pobytu v džungli v nejrůznějších hnutích mysli pojmenovali často skutečně podivně. Alespoň několik příkladů:

Conan
Hitchcock
Kingsley
Courtney
Sherlock
Amber
Sassoon
Rudyard a Kipling
Custer
Franklin

Jen si to představte: (Barbar) Conan se na mýtině dostane do střetu s (generálem) Custerem!

U spousty jmen se o vysvětlení jejich původu raději vůbec nepokouším. Na druhé straně mnohá je nepotřebují. To se týká nejen těch výše uvedených (pobavila mě zejména touha po šampónu projevující se ve jméně Sasoon či zcela jiná touha odrážející se ve jméně Whisky), ale také skupiny, v níž Koriandr je otcem Šafrána a Zázvoru.

Na seriózní výzkum goril nížinných, jehož výsledky jsou publikovány v prestižních vědeckých časopisech, to vrhá trochu jiné světlo. A řekl bych, že jej to docela polidšťuje…

 

Psáno pro deníky VLP

Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.




Přihlášení k newsletteru