Douglaska tisolistá

Zoo Praha / Prague Zoo

Zoo Praha  |  13. 04. 2017


(Pseudotsuga menziesii)

Původ a rozšíření:
Západ Severní Ameriky – Skalisté hory a podél pobřeží Tichého oceánu, od Britské Kolumbie (Kanada) po Mexiko. Do Evropy se dostala v roce 1827, nejstarší douglasku v ČR spatříte v arboretu Americká zahrada v Chudenicích – byla vysazena v roce 1842.

Popis:
Statný stálezelený jehličnan s široce kuželovitou korunou, vzhledově se podobá smrkům a jedlím. Dorůstá 40- 60m. Ve vlhkých přímořských pralesích své domoviny dosahuje až do výšek kolem 100m s průměrem kmene až 5 m. Borka na mladých kmenech zelenošedá, hladká s pryskyřičnatými puchýřky, s věkem se mění v hluboce vrásčitou, korkovitou. Pupeny jsou šupinovité, světle hnědé, špičaté a slabě smolnaté (podle toho ji rozpoznáte od jedle).
Jehlice - měkké, svěže zelené až tmavozelené, uspořádané většinou ve dvou řadách, na větvičku přisedají terčíkem. Na spodní straně mají 2 bělavé pruhy. Při rozemnutí voní po kafru (někdo uvádí po citrusech). Kvete na dvouletém dřevě jednopohlavními květy. Samčí šištice protáhlé, válcovité, žlutooranžové, samičí zelené.
Šišky – nerozpadavé, převislé, světle hnědé, 6-10 cm dlouhé, válcovité. Jsou pro ně typické trojcípé podpůrné šupiny, které ze šišky vyčnívají směrem dolů.

Zajímavost:
Ve své domovině oblíbený vánoční stromek a důležitá hospodářská dřevina. Svého času největší producent dřeva v USA. Dřevo je velmi pevné a používá se pro tesařské konstrukce velkých rozponů. Éterický douglaskový olej je používán v aromaterapii.

Pěstování:
Upřednostňuje živné, neutrální nebo slabě kyselé, propustné a vlhké půdy. V zamokření nebo přílišném suchu neroste. Nejlépe se jí daří v oblastech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Polostinná dřevina (proto ani v zastínění neshazuje spodní větve). Silným větrem může být polámána. Vzhledem ke svým rozměrům se hodí pouze do rozsáhlých parkových a krajinářských úprav.

Douglaska tisolistá ´Glauca´

(Pseudotsuga menziesii var. glauca)

Původ a rozšíření:
Tzv. horská douglaska. V horských regionech areálu rozšíření původního druhu vystupuje až do výšek kolem 3000 m.n.m.

Popis:
Roste pomaleji, výška málokdy přesáhne 35 m. Jehlice zabarveny do sivomodra. Šišky jsou o něco menší (do 6-7 cm), podpůrné trojcípé šupiny z ní vyčnívají do stran (na rozdíl od původního druhu).

Douglaska tisolistá, perokresba: Eva Göndorová, Zoo Praha


Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.

Korovec jedovatý žije v pouštních oblastech na jihozápadě USA a severozápadě Mexika. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Jestli chcete vidět zvíře, jehož výzkum přinesl v důsledku miliardy dolarů, a co víc, pomohl v léčbě nespočtu lidí, zajděte se do Terária v Zoo Praha podívat na korovce jedovatého.




Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. Foto: Michal Sváček

Miroslav Bobek (* 10. 2. 1967 v Mladé Boleslavi) stojí v čele Zoo Praha od roku 2010. Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, v letech 1993 až 2009 pracoval v Českém rozhlase. Za jeho působení na pozici ředitele pražské zoo byla vybudována řada nových expozic – zejména pak...

Ostatní informace

Návštěvníci, ale i samotní zaměstnanci pražské zoologické zahrady se často zajímají, kdo byl prvním ředitelem, kdo následoval, jak dlouho řídil zoo apod.