Sloupky Miroslava Bobka

To se nám to v posledních pár dnech zase pěkně sešlo.

Když doma přepnu na nějaký pořad s celebritami, moje žena obvykle nevychází z údivu a ani se nepokouší odhadnout, odkud by je měla znát. Seriál? Muzikál? Sport?

Slavný satirický román Gabriela Chevalliera Zvonokosy se odehrává ve Francii dvacátých let minulého století. Jako by však byl opsán z dění v současné pražské Troji.

Konečně je v tom jasno. Nebo alespoň jasněji.

Když ze své kanceláře vyjdu na terasu a podívám se směrem ke vchodu do zoo, mám výhled na mohutný starý strom. Nejkrásnější bývá na jaře, kdy růžově rozkvete. Přesto jsem k němu míval rozporný vztah. Je to trnovník akát – a s akáty jsme ve válečném stavu.

Narodila se u nás jako žirafa Rothschildova a než jsme ji stačili pokřtít, stala se z ní žirafa severní núbijská.

V tomto týdnu uplynulo 80 let ode dne, kdy v hobartské zoo na Tasmánii uhynul poslední vakovlk. Zcela tak vymizel výjimečný druh vačnatce, na kterého se ironií osudu o pouhých 59 dnů dříve začala vztahovat tasmánskými úřady vyhlášená ochrana.

Včera jsem si vyfotografoval Charóna. Na sluníčku mi moc pěkně zapózoval.

Nejspíš se narodila někdy v době kolem bitvy na Bílé hoře. Ale odhad jejího věku se pohybuje v rozpětí mezi 270 až 510 lety a do života tak mohla vstoupit kdykoli mezi panováním Vladislava Jagellonského a Marie Terezie. Mám na mysli samici žraloka grónského, která na základě radiokarbonového datování...