Pohledem ředitele

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, foto: Petr Velenský, Zoo Praha
Pohledem ředitele

Dlouho jsme na něj čekali, to ano, ale nepředpokládali jsme, že by se mohlo narodit právě teď. Jeho příchod na svět nás všechny mile překvapil – a mne dvojnásob, protože jsem se zrovna vrátil z Asie. Jako by na mne počkalo. 

Mládě tapíra čabrakového!

Traduje se, že když někdy na přelomu 50. a 60. let odkryli dělníci v jedné pražské zahradě zpod nánosu listí a hlíny podivnou sochu se zvířecími rysy, úřady nevěděly, co s ní. Nabídly ji tedy zoologické zahradě.

Stále je co objevovat. I v zoo. Když jsem přírodovědce a fotografa Pavla Krásenského požádal, aby v naší zoo zdokumentoval život hmyzu, udělal jsem to s nadějí, že objeví něco zajímavého. Skutečnost ale předčila očekávání.

Stal jsem se sběratelem. Začal jsem sbírat pohlednice s exotickými zvířaty, vydané řekněme tak do roku 1950.

Měl jsem na to být připraven. Otec našeho lachtaního samečka se totiž jmenuje – podle mne úplně nepřípadně – Meloun. A když už jsem na to připraven nebyl, mělo mne varovat několikavteřinové zaváhání chovatelů poté, co jsem se jich zeptal, jak chtějí lachtaní mládě pojmenovat.

Nedávno proběhl Facebookem odkaz na článek, který popisuje, jak jistý David Martin z Bletchingly v Surrey nalezl během renovace svého krbu pozůstatky poštovního holuba z doby 2. světové války – a to včetně pouzdra se zakódovanou zprávou. Článek samozřejmě vyvolal údiv i uštěpačné poznámky na vrub...

V horkých nocích letošního léta se mi o ledních medvědech i zdává. V jednom zvlášť divokém snu jsem měl Boru doma na balkóně v naději, že jí tam bude příjemněji – rozuměj chladněji – než ve výběhu v zoo...

Z porady s kurátory, která proběhla v pondělí 13. července, mám v diáři poznámku, že samička hrabáče kapského Kvída „možná porodí dřív“. Tato informace vycházela z výsledků jejího vyšetření ultrazvukem - ale že své mládě přivede na svět už v neděli 26. července v časném odpoledni, to...

Přestože jsem se nacházel v Šanghaji, vybavila se mi Vražda v Kantonu. Vražda s velkým V, jeden z příběhů soudce Ti od spisovatele Roberta van Gulika.

Nebyl jsem v zoo ještě ani týden, když se mladý orangutaní samec Pagy zhoupnul v Indonéské džungli na přerostlé větvi a dostal se do prostoru pro návštěvníky. Při panickém pokusu o návrat pak spadl do vodního příkopu a nebýt duchapřítomného zákroku jeho tehdejší chovatelky, bezpochyby by se utopil.

Přihlášení k newsletteru