Orlosupi s make-upem

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  31. 10. 2011


Ve staré voliéře pod svahem, kterou hned v počátku existence pražské zoo naplánoval a postavil prof. Jiří Janda, žijí dva krásní a majestátní orlosupi bradatí. Přišli sem v roce 1971, a tak patří nejen k nejstarším obyvatelům Zoo Praha, ale byli také svědky a účastníky plné poloviny její osmdesátileté historie.

Trochu mne překvapuje, že si během těch čtyřiceti let naši orlosupi nezískali mnohem větší oblibu veřejnosti. Pravdou však je, že jejich předkové byli po generace podezříváni z odnášení jehňat i robátek a ani hlavní předmět jejich obživy - totiž požírání mršin velkých zvířat - nemohl budit přespříliš sympatií. Již antičtí autoři sice popsali, kterak velké kosti (a příležitostně také želvy) rozbíjejí orlosupi tak, že je pouštějí z výšky, jenže zárodek obdivu zmařil tristní omyl jednoho orlosupa ve starém Řecku. Ten se stal viníkem největší nehody v dějinách světové literatury, a to když si někdy v roce 456 nebo 455 před Krisem spletl lysou hlavu dramatika Aischyla s kamenem a z výšin na ni - s těmi nejtragičtějšími důsledky! - svrhl želvu.

S takovou rodovou zátěží by se ovšem naši orlosupi mohli rozkrájet - a celebrity z nich nebudou. Přitom když už pro nic jiného, zasloužili by si to proto, jak samec z našeho páru pečuje o mláďata orlosupů z jiných zoologických zahrad. Naši orlosupi se už nerozmnožují, a tak každý rok dostane samec druhé mládě některého cizího páru, které by jinak bylo odsouzeno k smrti (jeho sourozenec by ho zabil) - a které úspěšně odchová. Tato mláďata jsou posléze vypouštěna v Alpách a přispívají tak k návratu svého druhu do střední Evropy. Jednu, byť nevelkou, šanci pro náš orlosupí pár bych ale přece jen viděl. Začneme propagovat jejich make-up! Vážně. Orlosupi se v přírodě i v zoologických zahradách k smrti rádi natírají zvláštní červenou hlinkou, která výrazně mění jejich zbarvení. Myslím, že kdybychom na tenhle „make-up“ a jeho používání upozornili lifestylové časopisy, mohli by se naši orlosupi na stará kolena v celé české kotlině ještě pořádně proslavit!

Foto (c) Tomáš Adamec

 ORLOSUPI jsou pozoruhodní ptáci. Jde o jediné dravce, kteří se živí téměř výhradně kostmi. Dnes tito ptáci žijící v trvalých párech patří k ohroženým druhům. Je to důsledek změn krajiny i úbytku dostupných zdechlin - a také používání pesticidů. Foto © Tomáš Adamec

 

Psáno pro deníky VLP

Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.




Přihlášení k newsletteru