Tři výročí

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  22. 06. 2019


V letošním „devítkovém“ roce si připomínáme tři výročí: 180 let od narození geografa Nikolaje M. Prževalského, 120 let od prvního transportu koní Převalského z vnitřní Asie do Evropy a 60 let od 1. mezinárodního sympozia na záchranu koně Převalského, které se uskutečnilo v Praze. Všechna tato výročí mají pro Zoo Praha zásadní význam.

Ali a Minka se roku 1932 stali základem chovu Zoo Praha. Foto: Archiv Zoo Praha Ali a Minka se roku 1932 stali základem chovu Zoo Praha. Foto: Archiv Zoo Praha

Slavný ruský cestovatel, badatel a voják Nikolaj M. Prževalskij (1839–1888) se zasloužil o poznání velké části Asie. Zmapoval doposud neznámá území, popsal zvyky místních obyvatel a v neposlední řadě přispěl k objevení mnoha do té doby neznámých rostlinných a živočišných druhů. Dodnes jich jeho jméno nese celá řada, mezi nimi však jednoznačně vyniká kůň Převalského. Prževalskij tohoto posledního divokého koně spatřil poprvé roku 1875, ale až o tři roky později získal a odeslal do Petrohradu kůži a lebku jednoho mladého hřebce. Na základě tohoto materiálu roku 1881 zoolog Ivan S. Poljakov popsal koně Převalského pro vědu a tím i pro celý svět.

Nikolaj Michailovič Prževalskij. Foto: Archiv Zoo PrahaNikolaj Michailovič Prževalskij. Foto: Archiv Zoo Praha

První živé koně Převalského se do Evropy – konkrétně na dnešní jižní Ukrajinu, na panství Askania-Nova vlastněné Friedrichem von Falz-Feinem – podařilo dopravit Nikolaji I. Assanovovi. Tento ruský podnikatel, který ovládal obchod v tehdy čínském městě Kobdo (nyní mongolském Chovdu), se spolu se svými pomocníky pokoušel chytat hříbata koní Převalského patrně již od roku 1897, avšak skutečně uspěl až roku 1899: Pět ze sedmi odchycených hříbat vyslal na pěší cestu z Kobdo do 500 km vzdáleného Bijsku, odkud byla dál přepravována po železnici. Do Askanie ovšem čtyři přeživší klisničky dorazily až na počátku roku 1900, a tak se naskýtá otázka, zda jde opravdu o „devítkové“ výročí. Navíc mnohem významnější transport zaplacený německým obchodníkem se zvířaty Carlem Hagenbeckem proběhl až roku 1901. Do Evropy se tehdy podařilo přivézt 28 hříbat koně Převalského. Dva z jejich potomků – Ali a Minka – se roku 1932 stali základem chovu Zoo Praha.

 Historický snímek z roku 1896 zachycuje loveckou výpravu bratří Grum-Gržimajlů. Ulovený hřebec je ve sbírkách přírodovědného muzea v Petrohradě. V příštích padesáti letech začala být situace divokých koní v přírodě kritická. Ukázalo se, že zásadní roli v záchraně posledního druhu divokého koně budou muset sehrát zoologické zahrady. Reprofoto: Archiv Zoo PrahaHistorický snímek z roku 1896 zachycuje loveckou výpravu bratří Grum-Gržimajlů. Ulovený hřebec je ve sbírkách přírodovědného muzea v Petrohradě. V příštích padesáti letech začala být situace divokých koní v přírodě kritická. Ukázalo se, že zásadní roli v záchraně posledního druhu divokého koně budou muset sehrát zoologické zahrady. Reprofoto: Archiv Zoo Praha

Často se píše, že to byl význam pražského chovu, který německou zooložku Ernu Mohr vedl k tomu, aby na rok 1959 iniciovala svolání mimořádně důležitého 1. mezinárodního sympozia na záchranu koně Převalského zrovna do Prahy. To je bezpochyby pravda, ovšem dodejme, že svou roli sehrálo rovněž úsilí ředitele Zoo Praha JUDr. Cyrila Purkyně. V souvislosti se sympoziem samým je třeba zmínit jednoho z jeho účastníků, prom. biol. Jiřího Volfa, který pak po tři desetiletí spravoval Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského a výrazně se zasloužil jak o záchranu posledního divokého koně, tak o počátky jeho pozdějšího návratu do přírody.

Na počátku mezinárodního úsilí o záchranu a později i návrat koně Převalského do Vnitřní Asie bylo 1. mezinárodní sympozium na záchranu koně Převalského, které se v září 1959 uskutečnilo zejména zásluhou JUDr. Purkyně u nás v Praze. Tehdy také bylo pražské zoo svěřeno vedení mezinárodní plemenné knihy koně Převalského. Foto: Archiv Zoo Praha, 1959Na počátku mezinárodního úsilí o záchranu a později i návrat koně Převalského do Vnitřní Asie bylo 1. mezinárodní sympozium na záchranu koně Převalského, které se v září 1959 uskutečnilo zejména zásluhou JUDr. Purkyně u nás v Praze. Tehdy také bylo pražské zoo svěřeno vedení mezinárodní plemenné knihy koně Převalského. Foto: Archiv Zoo Praha, 1959

V době, kdy si tato tři výročí připomínáme, vyšla alarmující zpráva mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Je to šokující čtení, ve kterém lze nalézt jen málo pozitivních sdělení. O to víc mě těší a naplňuje hrdostí, že kůň Převalského je v této zprávě uveden jako jeden z příkladů úspěšného ochranářského úsilí.

Mohlo by vás zajímat


Billboardy na Evropské třídě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

U silnic vedoucích z pražského a bratislavského letiště do center obou měst umístila Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) několik billboardů, které zachycují mrtvou červenku, nebo mrtvého stehlíka.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V neděli ve 13 hodin otevřeme v Zoo Praha expozici „posvátných žab z jezera Titicaca“. Mohu potvrdit, že jsou to žáby opravdu výjimečné – a nyní se o tom budete moci přesvědčit také vy.




Přihlášení k newsletteru



ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní