Trocha nepořádku neuškodí. Naopak

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  16. 05. 2016


Zvíře, které v zoo vídám nejčastěji, je červenka. Obyčejná červenka. Zalétá na terasu, kde ji pozoruji z okna své kanceláře.

Červenka, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Červenka, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Mít svou červenku, mohu každému jenom doporučit. Je ztělesněním optimismu. Její velké oči, tenký zobáček a červená náprsenka ve spojení s neposedností musí snad každému zlepšit náladu. I teď v květnu – a ještě mnohem víc v zimě, kdy červenka svítí na sněhu a navíc se na něm dokáže rozezpívat.

Mít svou červenku chce trochu štěstí, ale i štěstí jde pomoci. Pokusit se ji přilákat na svou zahrádku můžete třeba tak, že větve po prořezu stromů necháte ležet na hromadě anebo – pokud opravdu potřebujete mít všechno srovnané a zarovnané – naskládáte je mezi čtyři kůly.

Ale nejde zdaleka jen o červenku. Přítomnost života v našem okolí je vždycky obohacující. Jen pro něj musíme vytvořit prostor. A ten není na anglickém trávníku nebo ve vypletých záhonech, nýbrž v haldách větví nebo dřeva, v křoviskách anebo v nepokosených travnatých plochách.

Aby života v našem okolí neubývalo, vyhlásily evropské zoologické zahrady na letošní rok kampaň Let it Grow!. U nás jsme do jejího názvu vložili ještě české Dejme šanci přírodě. V této kampani nejde o nic jiného, než o to, aby červenky a s nimi nespočet dalších živočichů měly vedle nás aspoň kousek místa. Abychom nechali bujet zeleň, budovali jezírka, vyvěšovali ptačí budky či zřizovali hmyzí hotely. Anebo abychom na svých zahradách a zahrádkách nechali trochu nepořádku…

Stačí málo. A i když do své blízkosti nepřilákáte zrovna červenku, nějaké odměny se určitě dočkáte.


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru