Paleček, plotníček, oříšek i rošťáček

Hlavní stránka > Aktuálně ze Zoo Praha > Pohledem ředitele

Miroslav Bobek | 06. 03. 2021

Skoro na každém výletu zahlédnu někde v trní u cesty střízlíka obecného. Třeba zrovna minulou neděli. Tentokrát mě však po návratu domů napadlo se podívat, jak tohoto drobného opeřeného sympaťáka označovali naši předkové. Nalistoval jsem příslušné heslo v jazykovém atlasu – a překvapilo mě nejen bohatství českého jazyka, ale také skutečnost, že různá krajová a místní jména střízlíka téměř dokonale postihují vše, co je pro něj charakteristické.

Foto: Rostislav Stach, www.fotolovy.cz

Pokud jde o lidová jména střízlíka, rozpadaly se v minulosti české země do tří hlavních pásem. Na jihozápadě byl střízlík tak jako dnes střízlíkem, případně třízlíkem, střyzlikem, střýzlíkem, střízlýkem, střezlíkem a podobně. Ve středním pásmu měl jméno paleček. A na východě, resp. severovýchodě to byl plotníček. Do těchto rozsáhlých území ale zasahovala celá řada různě velkých enkláv, kde byl střízlík znám pod jinými jmény. Například králíček, oříšek nebo čížek – to jsou tedy ta jména, která byla rovněž plošně rozšířenější.

Zatímco dnes celonárodně užívané jméno má prapůvod ve výstražném hlasu střízlíka, pak řádka jmen již vymizelých byla spojena s jeho rozměry. Váží mezi 6 až 12 gramy, a patří tak k nejmenším evropským ptákům. Na to odkazovala jména paleček a oříšek a snad také králíček nebo myší králík. I tady však můžeme hledat další významy. Oříšek výstižně popisuje jeho zavalité tělo s krátkým ocáskem a hnědým zbarvením. Myší králík naproti tomu upomíná na pohyb při zemi, nejčastěji v nějakém podrostu. Ostatně když střízlíka potkám, často nejprve zaváhám, jestli mám čest opravdu s ním anebo s nějakou myšicí.

Charakteristické rysy střízlíka a způsob jeho života rezonovaly i v dalších lidových jménech. Jméno slepička zohledňovalo jeho trochu „slepičí“ postavu. Krahulíček patrně pocházel ze střídání tmavého a světlejšího peří. Rovněž čertík měl údajně odkazovat na zbarvení. Jména drmolízek a trcek zase podle jazykovědců vznikla z nyní zapomenutých slov popisujících jeho drobné rychlé krůčky a prolézaní křovisky. Konečně skulínek měl pocházet z toho, že se střízlík vejde i do malé skuliny, případně že se pohybuje v prostředí s mnoha skulinami. Dodám jen, že právě do nejrůznějších skulin umisťuje i své kulovité hnízdo.

Tím se nám na závěr otevřela série lidových jmen popisujících prostředí, kde se střízlík vyskytuje. Ke křováčkovi, ani plotníkovi a plotníčkovi nebo podplotníkovi a podplotníčkovi není příliš co dodat. Kupodivu i rošťák a rošťáček má však původ v roští, nikoli rošťárnách.

Takový obyčejný drobný opeřenec – a jak se proplétal češtinou!