Gorily v ohrožení

Články

Zoo Praha  | 


Ačkoli jsou gorily nížinné dosud nejhojnějším poddruhem goril, jejich početnost ubývá znepokojující rychlostí. Odlesňování a pytláctví patří mezi hlavní příčiny ohrožení nejen goril, ale i luskounů a dalších vzácných savců tropické Afriky. 

Bushmeat čili maso divokých zvířat zaujímá v Kamerunu významný podíl ve stravě místních obyvatel. Lov se bohužel nevyhýbá ani silně ohroženým druhům včetně goril, šimpanzů, slonů nebo luskounů. Foto: Laga Cameroon

Domovem goril nížinných jsou tropické deštné lesy střední Afriky. Těžba dřeva však způsobila, že se kdysi vzdálené a nedostupné oblasti staly přístupné nejen mechanizaci svážející vytěžené dřevo, ale i lovcům a pytlákům. Za poslední tři až čtyři dekády se stavy goril nížinných snížily o 60 procent a na Červeném seznamu IUCN jsou vedeny jako kriticky ohrožené – v nejbližších několika desetiletích jim hrozí vyhynutí! Riziko představují také epidemie eboly, které jsou schopné jednou za čas zdecimovat populace goril. Jejich vymírání může pomoci zastavit zejména podpora ohleduplné těžby dřeva a nalezení alternativních zdrojů obživy pro venkovany, ale také vzdělávací a osvětová činnost.

Pytláctví a bushmeat

Obchod s masem divokých zvířat neboli bushmeatem představuje vážné riziko pro vzácné druhy savců. Problémem je především tlak trhu, který vytvářejí zejména překupníci. Ti si mohou najímat jak lovce z řad venkovského obyvatelstva, nebo jsou přímo součástí organizovaných gangů, které se zaměřují na gorily, šimpanze, slony či luskouny. Tyto druhy jsou přitom zákonem chráněni; za zabití gorily hrozí pachateli pokuta v přepočtu za 200 tisíc korun a až sedmileté vězení. Celou gorilu přitom místní pytlák prodá zhruba za 2000 korun překupníkovi a ten ji za více než dvojnásobek (přes 120 000 středoafrických franků) prodá svým klientům do menších i větších měst, kde maso končí v restauracích, na stolech vysoko postavených lidí a někdy i putuje do zahraničí. Vymáhání zákona je však – i kvůli široce rozšířené korupci – dosti obtížné. Zoo Praha se snaží již dlouhodobě podporovat jednotky strážců přírody neboli „ecoguards“, které stojí v první linii boje proti pytlákům a současně plní osvětovou roli. Bohužel jich je poměrně málo. Kupříkladu rezervaci Dja hlídá kolem sedmdesáti ecoguardů, na jednoho tedy připadá asi 11 000 hektarů pralesa.

O problematice bushmeatu se můžete dočíst např. ZDE

Oka a zbraně zabavené pytlákům v Kamerunu

Ničení deštných lesů

Po cestách střední Afriky proudí tahače s ohromnými kmeny pralesních stromů. Desítky let ubývají tropické deštné lesy alarmující rychlostí, přestože je v současnosti snaha uplatnit výběrovou těžbu a další mechanismy, jež mají jejich úbytek zbrzdit. Těžba vzácných kovů, jako jsou niob a tantal, a které se používají k výrobě mobilních telefonů, stojí také za odlesňováním, degradací životního prostředí a environmentálním znečištěním na řadě míst Afriky, mimo jiné i v oblastech výskytu goril. Zbývající tropické deštné lesy navíc křižuje stále více cest a silnic. Tlak lidské civilizace na přírodu se tím ještě zvyšuje. Spolu s tropickými deštnými lesy zaniká nejen prostředí goril nížinných, ale celý jedinečný ekosystém, který se vyznačuje nesmírně vysokou biologickou rozmanitostí, váže ohromné množství oxidu uhličitého a má nezastupitelnou úlohu jako rezervoár vody.

 Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha