700 sklenic kompotu

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  13. 04. 2015


Tak takové otázky mám nejradši.

Kaloň egyptský, foto: Archiv Zoo Praha Kaloň egyptský, foto: Archiv Zoo Praha

Které zvíře sežere dvě sklenice kompotu, jež se každý den spotřebují v zoo? Máme je prý uvedeny na tabuli poblíž vchodu. Vedle 600 kg masa, 110 kg živých ryb, 8 l hmyzu, 1900 kg sena, 200 kg jablek atd. atd. jsou napsané i dvě sklenice kompotu.

Ještě štěstí, že na kompoty se mě moderátor zeptal mimo vysílání. Odpověděl jsem, že chovatelé si z nich dělají bowli, přece. Ale raději jsem to hned dementoval; jeden nikdy neví, co se kde nakonec objeví.

Jenže kompoty mi nešly z hlavy. Jistě, dřív se jimi krmila spousta zvířat, dokonce se v zoo i zavařovaly, ale doba se změnila a dnes nakupujeme i fíky nebo granátová jablka, zkrátka plody, o nichž si dříve naši předchůdci a hlavně jejich svěřenci mohli nechat jenom zdát. Tak kterým zvířatům dáváme kompoty dnes?

Nakonec mi to nedalo a zjistil jsem následující: Kompoty jsou už spíše výjimečnou náhražkou za normální ovoce anebo se dávají „na chuť“. Pochopitelně se jimi krmí více v zimě než v létě, kdy je k dispozici sezónní ovoce. Standardně odebíráme dva druhy – třešňový a broskvový –, doplňkově také švestkový, mandarinkový a višňový. Dostávají je kaloni egyptští (zamixované do krmné kaše), kuny brazilské, orangutani (jen jednou týdně jako dobrotu), všechny druhy zoborožců a kasuáři. Dokonce jsem dostal rovněž informaci, že za kompoty ročně utratíme asi 25 000 Kč, což je méně než 0,001 % našeho rozpočtu.

Pak jsem se zašel na tu tabuli podívat. Jak se ukázalo, od návštěvy tazatele se změnila a na nové se už kompoty neuvádějí. Kdyby mi však některý novinář chtěl položit otázku týkající se kompotů, jsem dokonale připraven.


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru