Zoo Top Gear

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  23. 03. 2015


Během zahajování hlavní sezóny pokřtíme v sobotu naše gepardí čtyřčata a při té příležitosti bude poblíž jejich výběhu otevřena i krátká dráha s měřičem rychlosti. Děti – a když na to přijde, také dospělí – si budou moci změřit, jaké rychlosti dosáhnou, a současně se jim dostane informace, kterému zvířeti se vyrovnali.

Pštrosí závody Pštrosí závody

Křtít gepardy budou vynikající sportovci Eva Samková a Tomáš Verner. Jsem zvědav, jaké rychlosti dosáhnou oni; pokud si tedy budou chtít naši trať vyzkoušet. Jisté ale je, že i kdybychom nakrásně přemluvili samotného Usaina Bolta, gepardům by se nevyrovnal. V nejlepším případě by se sotva přiblížil polovině jejich maximální rychlosti, která může překročit i sto kilometrů v hodině.

Leckde se uvádí, že gepardi dokáží běžet až stodvacítkou, ale za skutečně věrohodně doloženou nejvyšší rychlost lze asi pokládat 105 km/h. Pokud je mi známo, momentální držitelkou světového rekordu je samice Sarah ze Zoo Cincinnati, jíž naměřili maximum 98 km/h. To bylo ovšem v umělých podmínkách. Při výzkumech v Africe se ukázalo, že během svého útoku gepardi většinou jen lehce překročí padesátku. Samice s příznačným jménem Ferrari ovšem dosáhla rychlosti 93 km/h! Zdůrazňuji, že ve vegetaci kdesi uprostřed savany.

Mimochodem, kdybychom točili Zoo Top Gear, mohli bychom s gepardicí Ferrari porovnávat sporťák Ferrari – a zjistili bychom, že gepardice má vyšší zrychlení.

V takovém Zoo Top Gearu by ostatně mohla figurovat velmi široká škála zvířat. Třeba antilopy. Anebo pštrosi. Ti by sice asi nemohli konkurovat zrovna Ferrari, ale většině běžných značek aut zcela jistě ano - stejně jako třeba dostihovým koním. Nikoli náhodou byli pštrosi využíváni jako sportovní zvířata a dokonce také v Praze proběhly v říjnu 1924 jejich klusácké dostihy a rovněž dostihy s jezdci v sedlech.

I pštrosi, míněno bez jezdců, však vyvinou rychlosti kolem sedmdesátky, jež jsou pro lidské rekordmany - včetně Usaina Bolta - zcela nedosažitelné, o obyčejných smrtelnících už vůbec nemluvě. Na naší dráze budou, myslím, dosahovány nejspíš rychlosti veverek a podobných zvířat. Ale rád se nechám překvapit!


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Minulý pátek jsem v novinách zveřejnil fotku gorilí samičky Mobi, jak „vyhlíží“ sourozence. Mínil jsem tím mládě, které měla Kijivu porodit každým dnem, ne-li okamžikem.

Max s Rudim, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Nastal čas. Sloni indičtí Max a Rudi už nejsou malá slůňata. Dnes se s nimi budeme v Zoo Praha loučit. Přiblížili se dospělosti a během jara se vydají do svých nových domovů, nejprve Rudi do Itálie a poté Max do Belgie.




Přihlášení k newsletteru