Zoo Praha

Menu

Velemlokárium

Miroslav Bobek  |  23. 01. 2012


Ještě na jaře ho začneme u nás, v pražské zoo, stavět. Velemlokárium. Unikátní pavilonek, který bude skryt v umělém pahorku. Nemůžu se dočkat, až bude příští rok hotov.

Velemlokárium, (c) Archiv Zoo PrahaVelemlokárium, (c) Archiv Zoo Praha

I obyčejní mloci, salamandři, mají svou magii – a co teprve čínští VELEmloci! Každého musí fascinovat už svou velikostí. Vždyť jejich délka přesahuje půldruhého metru – a jsou tak největšími žijícími obojživelníky (na tyto rekordní velikosti si ovšem budeme v Praze muset počkat, protože do našeho velemlokária umístíme mladé jedince – zato bude možné si je prohlédnout opravdu ze všech stran). Velemloci jsou mimořádně zajímaví i svým vzhledem a způsobem života – přesto však rozhodnutí vybudovat pro ně speciální stavbu a nelehce je získávat mělo ještě jiné důvody. Navzdory svému čínskému původu mají totiž blízko k Čechám i k Praze.

První fosilii velemloka popsal Švýcar Johann Jacob Scheuchzer, který ji ale pokládal za pozůstatky předpotopního člověka, Homo diluvii testis (replika této fosilie bude součástí Geostezky, kterou v Zoo Praha otevřeme letos na jaře). Později byly fosilie velemloků nalezeny také u nás v Čechách a popsány jako Andrias bohemicus, velemlok český, i když ve skutečnosti se patrně neliší od fosilií ze Švýcarska a dalších zemí střední Evropy.

Především se ovšem velemloci stali inspirací a v jistém smyslu také předlohou pro jedno z nejslavnějších děl Karla Čapka – pro Válku s mloky. Právě tento román by měl být v nejrůznějších souvislostech přítomen i v naší nové „velemločí“ expozici. Co víc bychom si mohli přát, než představovat jedinečného a fascinujícího tvora současně s jím inspirovaným světoznámým románem českého autora? Navíc románem,který se z části odehrává i v Praze a který byl v Praze napsán… Mimochodem, teprve nedávno jsem se z článku Marca Stelly dozvěděl, že Karel Čapek se patrně seznámil i s živými velemloky, a to přímo v Praze. Dva byli v první polovině 30. let po nějakou dobu k vidění ve viváriu v Havlíčkových sadech. Kupodivu však ani tito velemloci nebyli prvními zástupci svého druhu v Praze. Už na sklonku 19. století choval ve svém krámě dva jedince obchodník s čínským čajem a porcelánem V. Staněk.

Přiznávám však, že k velemlokům mám i osobní vztah, stejně jako většina absolventů katedry zoologie z Viničné ulice. V tamním sklepě byli totiž po desítky let chováni dva velemloci, které v 50. letech darovala pražské zoo Čínská lidová republika. Tito velemloci, z nichž druhý uhynul až v roce 2001, se sice do zoo nikdy nedostali, ale zato pro učitele, studenty i absolventy zoologie z Viničné měli a dodnes mají doslova ikonický význam. A také díky němu se jiní čínští velemloci zanedlouho konečně představí v Zoo Praha.

Psáno pro deníky VLP

Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Celý genom největšího ještěra světa, varana komodského, je nyní k dispozici v americkém Národním centru pro biotechnologické informace, a to pod přístupovým číslem SJPD00000000. Článek o jeho přečtení a analýze...

Slavná malba Johna Singletona Copleyho "Watson a žralok". National Gallery of Art, Washington, D. C.

Na českou učitelku napadenou na Jadranu žralokem tohle léto ještě nedošlo, ale žraloci samotní brázdí mediální vody opět poměrně hojně. Stejně jako loni, předloni nebo dejme tomu před dvaceti lety se opět řeší míra jejich...