Návrat divokých koní do Zlaté stepi

V rámci příprav proběhl na vojenském letišti ve Kbelích i trénink nakládky letounu CASA. Foto Miroslav Bobek

Než jsem tento sloupek začal psát, sepisoval jsem si poznámky, co všechno bylo nutné za uplynulých třináct měsíců udělat. V Kazachstánu, u nás, v Německu i v dalších zemích. Nebyl jsem snad ještě ani v polovině, když jsem s tím přestal. Je to neuvěřitelná spousta práce pro velmi mnoho lidí, přičemž největší nápor je na pracovníky naší zoo a na zaměstnance kazachstánské organizace ACBK.

Příprava reintrodukce a transportu koní Převalského je zkrátka sama o sobě velmi složitá. V případě Návratu divokých koní do Kazachstánu ji však navíc ještě velmi zkomplikovaly dvě události.

Tou první byly výjimečné záplavy, které na jaře postihly Kazachstán. Nevyhnuly se ani Alibi v Altyn Dala (Zlaté stepi), kde se nachází reintrodukční centrum a kde je tudíž i cíl našeho transportu. Poškodily staré i nové aklimatizační ohrady a zdevastovaly rovněž objekty centra. Nakonec došla zpráva, že v mnoha úsecích jsou zničené i přístupové cesty do Alibi, po kterých jsme naplánovali vézt „převaláky“ z letiště v Arkalyku. Naše společné plány byly náhle na pokraji krachu. Kde vzít čas na všechny opravy? A kde peníze? Nedostatek času mohlo vykompenzovat pouze nasazení našich přátel v Kazachstánu. A peníze se také podařilo dát dohromady, mimo jiné díky daru milionu korun od našeho ministerstva zahraničí a zásadní podpoře společnosti Bidfood.

Další rána přišla ani ne dva týdny před začátkem transportu. Ze zoologické zahrady v Almaty jsme se dozvěděli, že uhynul lední medvěd Tom, kterého jsme tam na doporučení koordinátora Evropského chovného programu přepravili na přelomu března a dubna. Na celé věci přitom bylo zarážející, že o Tomově smrti jsme se dozvěděli, až když se na jeho kontrolu přímo v Almaty chystali naši pracovníci, osmnáct dnů po jeho smrti. Ano, šlo o jiné lidi, jiné místo, jiné souvislosti, ale přesto to znamenalo značný otřes důvěry… Díky pověřenému ministrovi zahraničí Kazachstánu a rovněž velvyslanci v Praze se nám naštěstí podařilo rychle si situaci vyjasnit.

V pondělí tedy i s „převaláky“ odlétáme. Jsou to divoká zvířata a vždy je to extrémně náročná a riskantní operace. Nicméně zprávy od našeho přípravného týmu, které přicházejí z Kazachstánu, zní optimisticky a velkým povzbuzením je i úspěšné cvičné přistání v Arkalyku, jež před pár dny uskutečnily kazachstánské vzdušné síly. V každém případě nám však prosím držte palce!