Nešťastní výrečci a Harry Potter

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  17. 12. 2022


Během kratičké návštěvy indonéské Jakarty jsem absolvoval několik schůzek, zažil zemětřesení o síle 5,6 Richterovy stupnice a také v rychlosti prošel dvě tržiště se zvířaty: menší pouliční Jatinegaru a velkou Pramuku s „obchodním domem“, který má čtyři patra plná krámků s tisícovkami ptačích klecí.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Jestliže se u nás říkávalo, že správný muž má postavit dům, zasadit strom a zplodit syna, pak v Indonésii patřily k plnohodnotnému naplnění života dům, manželka, kůň, dýka a – pták. Klecový chov ptáků je tam proto široce rozšířený až do současnosti, což bohužel vedlo k enormnímu ohrožení některých druhů pěvců. Začalo se dokonce hovořit o Asian Songbird Crisis a do aktivit, které jí měly čelit, se zapojily i evropské zoologické zahrady.

Navštívil jsem Indonésii poprvé, a přestože zvířata, která jsem viděl na obou trzích, se často nacházela v prachmizerných podmínkách, jako pozitivní jsem vnímal alespoň skutečnost, že namnoze šlo o druhy běžně chované téměř po celém světě a nikoli o zástupce místní fauny odchycené v přírodě. Ti tam sice také byli, a to dosti početně, ale čekal jsem jich ještě víc.

Mezi jihoasijskými druhy ptáků, kteří evidentně pocházeli z přírody, vzbudily mou největší lítost sovy. Vedle tří sov pálených jsme viděli na tři desítky výrečků rodu Otus (určit je přesněji nebylo možné, protože v oblasti žije celá řada velmi podobných druhů, z nichž jeden byl popsán až letos). Držení sov v domácnostech přitom v Indonésii – na rozdíl od chovu pěvců – pravděpodobně není ani tak záležitostí dávných tradic, jako spíše novinkou poslední doby.

Na tuto skutečnost upozornili ve své práci publikované roku 2017 badatelé Vincent Nijman a Kimberley Anne-Isola Nekarisová z Oxford Brookes University. Zveřejnili v ní data, z nichž vyplynulo, že zatímco před rokem 2002 činil podíl sov na indonéských tržištích méně než 0,06 %, po roce 2008 byl již sedmkrát vyšší. Tato jejich publikace vzbudila ohromný mediální zájem, a to především proto, že se v ní na základě svých zjištění zamýšleli, zda nejde o zpožděný efekt Harryho Pottera. Jinými slovy, zda zájem o sovy nepodnítily v Indonésii knihy a filmy o malém kouzelníkovi.

Nijman s Nekarisovou ve skutečnosti nedospěli k jednoznačnému závěru o „míře viny“ Harryho Pottera. Velkou roli v nárůstu obchodu se sovami jistě sehrálo i rychlé zavádění internetu v uvedeném období a vznik zájmových skupin, které se na ně začaly zaměřovat. Jak jsem se ale mohl sám přesvědčit, jde o problém, který přetrvává v nezmenšeném rozsahu – a myslím, že by si zasloužil alespoň díl pozornosti, která je věnována zpěvným ptákům.

 

 


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

V neděli jsem hned na osmou přijel do Rezervace Dja. Když se zvedla opona zakrývající hlavní expozici goril, panovala uvnitř lenošivá nálada. Zalitoval jsem, že jsem nezůstal doma. Také jsem se mohl ještě povalovat; nemluvě o tom,...

Samice ďábla medvědovitého Aniseed. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha

Před více než čtyřmi lety jsme z Tasmánie dostali expoziční skupinu ďáblů medvědovitých. Jejich chov jsme zvládli a v dohledné době by mělo dojít na to, že z Tasmánie obdržíme chovnou skupinu s povolením k rozmnožování...




Přihlášení k newsletteru