Smrtonoš, který by mohl zachraňovat životy

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  20. 11. 2021


Naplánoval jsem si, že až budu v Egyptě, měl bych se porozhlédnout po štírech. Stalo se. O svém plánu jsem se ovšem u večeře zmínil přátelům a na výpravu do pouště nás po setmění šlo celé procesí. Nejúspěšnější byla nakonec Zorka, která našla velkého, žlutohnědě zbarveného štíra s velmi nebezpečně vypadajícím telsonem, jedovým ostnem.

Celou akci jsme ukončili v hotelovém baru. Tam fotografii štíra zahlédl číšník. Zbledl a rozechvěle konstatoval, že je very dangerous. Nato se vyptával, kde jsme štíra našli, a úplně ho neuklidnilo, ani když jsem mu řekl, že mimo hotelový komplex. Ujišťoval se, že jsme škorpióna zabili, a poté, co jsem konstatoval, že ne a že jsme milovníci přírody, na dlouhou dobu zmizel.

Jeho obavy byly do značné míry pochopitelné. Jak mi vzápětí potvrdili odborníci, šlo o druh Leiurus quinquestriatus, anglicky deathstalker (což by asi nejvýstižněji šlo přeložit jako smrtonoš) a česky štír nejjedovatější. Skutečně jde o nejjedovatějšího štíra světa, a když jsem i jenom četl o účincích jeho jedu, neměl jsem ani trochu dobré pocity. Deathstalker je zodpovědný za značnou část úmrtí v důsledku bodnutí štírem. Je sice pravda, že má celkem malou zásobu jedu a že (prý) bodne až v krajní nouzi, ale i tak se jeho obětí hlavně v zemích se špatnou lékařskou péčí občas stávají staří či nemocní lidé a bohužel také děti.

Následující večer už jsem hromadnou výpravu na štíry raději zrušil a namísto ní si vyhledával další informace o deathstalkerovi. A dozvěděl jsem se něco, kvůli čemu píšu i dnešní sloupek. Součástí jedu tohoto štíra je peptid o 36 aminokyselinách nazvaný chlorotoxin. O něm se zjistilo, že se přednostně váže na gliomové buňky – což umožnilo, aby se začalo pracovat na jeho využití při lepší diagnostice a dokonce i při léčbě glioblastomu. Tento velice agresivní a nebezpečný mozkový nádor je každoročně diagnostikován téměř třem stům tisícům lidí a bezmála čtvrt milionu jich každým rokem v jeho důsledku zemře. Přitom právě díky jedu deathstalkera by nemocní glioblastomem mohli dostat naději.

A tak hrozivě vyhlížející štír-smrtonoš nepředstavuje jenom potenciální nebezpečí, ale snad by mohl být i nesmírně užitečný statisícům, ne-li milionům nemocných.

 

Psáno pro MF Dnes


Samice velblouda divokého v oranžovém světle vycházejícího slunce. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

V Toli bulag, hluboko v mongolské Gobi, jsem byl naposled před mnoha lety s mongolským ochranářem Adjou a se zoologickým náměstkem naší zoo Jardou Šimkem. Z hlavy už ani nevím, kdy přesně to bylo. Tenkrát jsme Toli bulag navštívili...

Slavnostní předávání terénního auta a motocyklu. Zleva: pracovník organizace Pomáháme jim přežít – Mongolsko S. Dalajceren, ředitel národního parku Nömrög D. Naranbátar, Miroslav Bobek, guvernér okresu Chalchgol E. Bjambadžargal, mongolistka Veronika Kapišovská, předseda okresního zastupitelstva P. Itgeltögs, ředitel Pomáháme jim přežít – Mongolsko O. Ganbátar. Foto: David Broda, Zoo Praha

Na samém východě Mongolska, v Chalchgolu, nás při naší srpnové návštěvě čekalo překvapení. Poté, co od nás ředitel národního parku Nömrög D. Naranbátar převzal nového Land Cruisera 79, který bude pomáhat při budování...




Přihlášení k newsletteru