Umělou inteligencí na strom dělových koulí

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Nebýt úchvatného stromu před vchodem, asi bychom návštěvy hinduistického hadího chrámu Manarassala Sree Nagaraja trochu litovali. Jenže ten strom obklopený stylizovanými soškami kober, u nichž se zastavovali poutníci, ten nám nepohodlnou cestu po indickém venkově bohatě vynahradil. Na dlouhých pokroucených šlahounech rašily z jeho kmene velké růžovofialové květy, které jako by Janu Švankmajerovi byly předobrazem pro masožravou Adélu. Další šlahouny pak byly zatíženy již vyvinutými plody, tak dokonale kulatými, že by se s nimi dal hrát bowling. „To je serpent tree,“ poznamenala jedna z poutnic, která si všimla našeho zájmu. Nádherný hadí strom v hadím chrámu, co si přát víc!

Večer jsem se o tom výjimečném stromě pokusil zjistit víc, ale neuspěl jsem, a na další cestě i po návratu domů už jsem měl jiné starosti. Znovu se mi však připomněl před pár dny, když jsem testoval mobilní aplikaci iNaturalist. Ta má ambici určit z fotografie libovolnou rostlinu či živočicha, a tím jednak podporovat tzv. občanskou vědu, jednak shromažďovat data pro přírodovědce a ochranáře. iNaturalist by se samozřejmě neobešel bez mnoha spolupracujících odborníků, kteří navrhují či potvrzují jednotlivá určení, ale současně využívá deep learning a umělé neuronové sítě.

Zkusil jsem tedy tuhle umělou inteligenci trochu potrápit a postupně jí předkládal snímky, které jsem měl v telefonu. Pokud jde o naši faunu a flóru, velmi mile mě překvapila. Doporučila mi správná určení i tam, kde bych to nečekal, například u dvou zlatohlávků pářících se pod květem šípkové růže. Proto jsem přitvrdil a začal do aplikace nahrávat fotografie pořízené v Indii. Tam už se museli častěji zapojit spolupracující odborníci. Díky nim jsem se mimo jiné dozvěděl, co za červenou rybu jsme si v Kóčinu nechali upéct k večeři. Nakonec došlo i na hadí strom. A tam se iNaturalist a jeho umělá inteligence opravdu vyznamenaly (na svéráznou češtinu prosím nehleďme): JSME SI JISTI, ŽE JE TO V GENUS COUROUPITA.

Pak už byla hračka zjistit víc. Rod Couroupita má jediný druh, a to lončatník guyanský. Pochází z Jižní Ameriky a Karibiku a v angličtině se mu kvůli jeho plodům říká „dělový strom“ nebo „strom dělových koulí“. Současně ovšem šlahouny, z nichž vykvétají nádherné květy, připomínají hady, a proto je v Indii spojován s posvátnými hady a vysazován u chrámů. Pochopitelně nemůže chybět ani u hadího chrámu Manarassala Sree Nagaraja.

iNaturalist mě tak nadchnul neméně než o pár týdnů dříve hadí strom na dovolené v Indii. Už se těším, jak při jarních procházkách budu touhle aplikací určovat každý kvítek a každého brouka!

Psáno pro MF Dnes