Umělou inteligencí na strom dělových koulí

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  16. 03. 2019


Nebýt úchvatného stromu před vchodem, asi bychom návštěvy hinduistického hadího chrámu Manarassala Sree Nagaraja trochu litovali. Jenže ten strom obklopený stylizovanými soškami kober, u nichž se zastavovali poutníci, ten nám nepohodlnou cestu po indickém venkově bohatě vynahradil. Na dlouhých pokroucených šlahounech rašily z jeho kmene velké růžovofialové květy, které jako by Janu Švankmajerovi byly předobrazem pro masožravou Adélu. Další šlahouny pak byly zatíženy již vyvinutými plody, tak dokonale kulatými, že by se s nimi dal hrát bowling. „To je serpent tree,“ poznamenala jedna z poutnic, která si všimla našeho zájmu. Nádherný hadí strom v hadím chrámu, co si přát víc!

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Večer jsem se o tom výjimečném stromě pokusil zjistit víc, ale neuspěl jsem, a na další cestě i po návratu domů už jsem měl jiné starosti. Znovu se mi však připomněl před pár dny, když jsem testoval mobilní aplikaci iNaturalist. Ta má ambici určit z fotografie libovolnou rostlinu či živočicha, a tím jednak podporovat tzv. občanskou vědu, jednak shromažďovat data pro přírodovědce a ochranáře. iNaturalist by se samozřejmě neobešel bez mnoha spolupracujících odborníků, kteří navrhují či potvrzují jednotlivá určení, ale současně využívá deep learning a umělé neuronové sítě.

Zkusil jsem tedy tuhle umělou inteligenci trochu potrápit a postupně jí předkládal snímky, které jsem měl v telefonu. Pokud jde o naši faunu a flóru, velmi mile mě překvapila. Doporučila mi správná určení i tam, kde bych to nečekal, například u dvou zlatohlávků pářících se pod květem šípkové růže. Proto jsem přitvrdil a začal do aplikace nahrávat fotografie pořízené v Indii. Tam už se museli častěji zapojit spolupracující odborníci. Díky nim jsem se mimo jiné dozvěděl, co za červenou rybu jsme si v Kóčinu nechali upéct k večeři. Nakonec došlo i na hadí strom. A tam se iNaturalist a jeho umělá inteligence opravdu vyznamenaly (na svéráznou češtinu prosím nehleďme): JSME SI JISTI, ŽE JE TO V GENUS COUROUPITA.

Pak už byla hračka zjistit víc. Rod Couroupita má jediný druh, a to lončatník guyanský. Pochází z Jižní Ameriky a Karibiku a v angličtině se mu kvůli jeho plodům říká „dělový strom“ nebo „strom dělových koulí“. Současně ovšem šlahouny, z nichž vykvétají nádherné květy, připomínají hady, a proto je v Indii spojován s posvátnými hady a vysazován u chrámů. Pochopitelně nemůže chybět ani u hadího chrámu Manarassala Sree Nagaraja.

iNaturalist mě tak nadchnul neméně než o pár týdnů dříve hadí strom na dovolené v Indii. Už se těším, jak při jarních procházkách budu touhle aplikací určovat každý kvítek a každého brouka!

Psáno pro MF Dnes


Jedním z „velvyslanců divoké přírody“ je v Zoo Praha i gorilí mládě, které se narodilo před měsícem. Dnes v 11 hodin jej zde pokřtí slavná primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall. Foto Kateřina Jíšová

Podle knihy Genesis měla Noemova archa 300 stop na délku a 50 stop na šířku. Převedeno do současných jednotek měřila zhruba 135 krát 22 metrů. Vtěsnat na ni po páru, či dokonce sedmi párech každého zvířecího druhu musel být...

Mládě orangutana sumaterského, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Další mládě! Letos jsem již potřetí oznámil narození lidoopa v Zoo Praha. Po dvou gorilách nížinných přišlo předevčírem po poledni na svět mládě orangutana sumaterského! Jde přitom o vnouče slavného a...




Přihlášení k newsletteru