Zamést před vlastním prahem bychom si měli i v přístupu k ochraně přírody

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  07. 05. 2018


Vyzýváme z pohodlí svých domovů mnohdy velice chudé obyvatele Afriky, Jižní Ameriky i Asie, aby nekáceli své lesy. Sami však původní lesy nejenže už téměř žádné nemáme, ale nejsme schopni shodnout se ani na tom, jestli ochránit cenné porosty na zcela nepatrném zlomku vlastního území.

Foto: IMPEL -ESIX Foto: IMPEL -ESIX

Vyzýváme Afričany a Asiaty, ať se vyrovnají s konflikty, jež nezbytně přináší přítomnost slonů, lvů nebo tygrů v lidmi osídlené krajině. Sami však přemýšlíme nad nesmyslnými scénáři, které předjímají sežrání všech rekreantů u Máchova jezera smečkami vlků, a začínáme se třást hrůzou. (Tím ovšem neříkám, že vlci u nás přejdou na pojídání brokolice; to by byla stejná demagogie, jenom s opačným znaménkem.)

A nyní, alespoň v rámci kampaně zoologických zahrad, apelujeme na obyvatele jihovýchodní Asie, ať nechytají kriticky ohrožené pěvce pro klecový chov. Přitom ve Středomoří je každoročně zabito 25 000 000 tažných ptáků, zčásti i na území Evropské unie. Pětadvacet milionů!

Jsem ten poslední, kdo by chtěl rezignovat na ochranu tropických deštných lesů, slonů, lvů a tygrů anebo pěvců v jihovýchodní Asii. Ale měli bychom si zamést před vlastním prahem. Že jsme si během tisícileté historie vyklučili původní lesy, snad v Africe nebo v Asii ještě nějak vysvětlit dokážeme. Vysvětlit miliony pobitých tažných ptáků však nelze. Zcela tak ztrácíme důvěryhodnost.

Před necelým čtvrt rokem jsem proto na tomto místě - a vzápětí i dopisem - vyzval české europoslance, aby ve věci nelegálního lovu tažných ptáků zakročili na půdě Evropského parlamentu. Několik jich skutečně interpelovalo Evropskou komisi a poslanec Pavel Poc pak toto téma otevřel i na jednání Výboru pro ochranu přírody Evropského parlamentu. Členským zemím Evropské unie jako jsou Itálie nebo Řecko, kde nelegální lov tažných ptáků dosahuje ohromných rozměrů, by nakonec mohly hrozit docela tučné pokuty.

Nyní se k naší iniciativě chystá připojit také Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií, která sdružuje okolo tří set evropských zoo a nepřímo reprezentuje více než 140 milionů jejich návštěvníků. Nechci být přehnaný optimista, ale třeba se přidají i další a časem se podaří dosáhnout alespoň dílčího zlepšení situace.

V každém případě se nám ale bude o trochu snadněji apelovat ve prospěch ochrany přírody mimo Evropu.

 Psáno pro MF Dnes


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru