Pojmenování Česká Sibiř uvedl do povědomí veřejnosti novinář, spisovatel a politik Jan Herben. Ten si na samém počátku 20. století nechal postavit rekreační objekt v obci Hostišov, kde pak po léta od jara do podzimu chalupařil. V roce 1907 – tedy před „kulatými“ 110 lety – mu to však nedalo a společně s malířem Antonínem Slavíčkem se tam vydal i v předjaří, kdy v Praze už po sněhu nezbylo ani památky. A byla to dramatická výprava:

„Rozhodli jsme se, že neopustíme sáně, dokud nepronikneme na své výzkumné cestě až k Oldřichovci, nejvyššímu bodu na horách miličínských. (…) Byli jsme už zasypáni sypkým sněhem, jenž proniká všechno a mrazí. Houně na nohách jsou proti vichru a sněhu slabou ochranou. Oči zasypány jako pískem, obličej po pravé straně od klobouku až níže po ramena mrzne a v nedlouhé chvíli pokryl by se rampouchem. Obrátit!“

Herbenova črta, která vyšla v jeho periodiku Čas a následně v knize nazvané Hostišov, nesla název – V České Sibiři.

Není jisté, že Jan Herben použil tento název jako první, ale určitě se nejvýznamněji zasloužil o jeho zavedení. Za první republiky se jeho spis Hostišov stal povinnou školní četbou a označení Česká Sibiř se tak svým způsobem oficializovalo.

Během následujících desetiletí pak nové pojmenování kraje mezi Benešovem a Táborem proniklo do povědomí natolik, že když se počátkem 50. let hledal název pro miličínské JZD, padla volba právě na Českou Sibiř. V roce 1970 pak totéž jméno dostaly ještě hotel a nákupní středisko nově postavené v Miličíně. Vzhledem k tomu, že u nich mívaly zastávku dálkové autobusy na lince Praha – České Budějovice, pomohla tato zařízení označení Česká Sibiř ještě více rozšířit a ustálit.
Počátek však byl u Jana Herbena a jeho výpravy.

Psáno pro MF Dnes.