1971 + 41 = 2012

Mladým slonicím Tamaře a Janitě, které jsme získali ze Srí Lanky, skončila podovozní izolace a ze starého Pavilonu velkých savců, kde našly dočasný domov, by se mohly přestěhovat za ostatními našimi slony do nově vybudovaného slonince. Nestane se tak ovšem hned, nýbrž až v předjaří, a to především kvůli březosti Donny, jíž by se v lednu či v únoru mělo narodit slůně.

Podobně jako nyní přišli do Pavilonu velkých savců dva sloni ze Srí Lanky už před jedenačtyřiceti lety. Jmenovali se Sundari a Kadíra.

Také Sundari s Kadírou byli darem srílanské vlády pražské zoologické zahradě k jejímu tehdy 40. výročí založení. Spolu s naším pracovníkem panem Štěpánem Šírem je rovněž doprovázel srílanský mahut, byť pouze jeden. Jejich přeprava však probíhala zcela jinak. Plavili se na německé lodi Lichtenfels z Colomba kolem jižního cípu Afriky do Brém a odtamtud do Prahy pokračovali vlakem. Putování Sundari, Kadíry a jejich doprovodu trvalo jedenačtyřicet dní. Téměř stejnou číslovku bychom mohli uvést i v souvislosti se zcela nedávnou přepravou Tamary a Janity, v jejich případě by však šlo o hodiny.

Pan Šír ve svých vzpomínkách líčí, s jakými obtížemi tenkrát zejména velmi malý Kadíra snášel cestu na lodi, byť celá jeho odysea jistě nepostrádala ani humorné momenty. Pronikl totiž například do lodního skladu barev a celý se zmaloval. Pravdou však je, že úroveň našeho poznání je již zcela jiná a dnes by nás ani nenapadlo brát od matky teprve dvouleté mládě.

Když se před jedenačtyřiceti lety Sundari a Kadíra nastěhovali do Pavilonu velkých savců, právě se chystalo jeho otevření. Tehdejší přípravy jistě neprobíhaly bez obav, protože projekt pavilonu nebyl s vedením zoo téměř konzultován a budovala ho (prý jako své první nadpovrchové dílo) Výstavba kladenských dolů. Po celá desetiletí pak tento pavilon skutečně neustále připomínal své nedostatky, v roce 2002 byl navíc postižen katastrofální povodní, která přinesla Kadírovi smrt, a v poslední době už jsme jej provozovali jen s vypětím všech sil. Ostatně to, že v něm nyní mohou přechodně pobývat Tamara a Janita, je možné jen díky velké improvizaci a značným nákladům - po zoo se šeptá, že kvůli vytápění jsme do jeho podzemních prostor museli umístit atomový reaktor.

Ano, skutečně se zdá, jako bychom se pohybovali po spirále. A nyní se blížíme k bodu, kdy starý Pavilon velkých savců definitivně osiří a kdy pro veřejnost otevřeme nový sloninec. V chovu našich slonů i v historii celé pražské zoologické zahrady začne nová epocha. Jdeme dál.