Pastelky

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  01. 01. 2012


Poté, co jsme do pralesních oblastí střední Afriky poslali tamním školákům patnáct tisíc svazků knihy gorilích pohádek, rozhodli jsme se uskutečnit další projekt, který by je měl rovněž vést k ochraně přírody a zejména goril. Nechali jsme vytisknout deset tisíc kusů omalovánek, vyprávějících příběh o chytrých gorilách, vylekaných slonech a potrestaných pytlácích.

Omalovánky, foto (c) Miroslav Bobek Omalovánky, foto (c) Miroslav Bobek

Omalovánky pro africké děti, foto (c) Miroslav Bobek

Do Afriky ovšem nejde poslat jen samotné omalovánky; ty by tamním dětem byly k ničemu. K omalovánkám je potřeba přibalit pastelky a k pastelkám ořezávátka. Kolegyně si proto u různých prodejců vyžádala jejich nabídky. Nejvýhodnější byla na pastelky vyrobené v Asii. Nepřekvapilo mě to - a ani nepotěšilo.

Nejen, že mám o kvalitě asijských pastelek velmi nízké mínění (to, prosím, není předsudek, nýbrž zkušenost), ale také se mi nelíbilo, že by naše pomoc pro Afriku pořízená za peníze vybrané od české veřejnosti měla mít podobu asijského výrobku.

Nedalo mi to a rozjel jsem se do Českých Budějovic. Tam sídlí a své kreslicí potřeby vyrábí Koh-i-noor, česká značka s tradicí delší než dvě stě let.

Výroba pastelek KOH-I-NOOR, foto (c) Miroslav Bobek Výroba pastelek KOH-I-NOOR, foto (c) Miroslav Bobek

Výroba pastelek KOH-I-NOOR, foto (c) Miroslav Bobek

Nevím, proč mi žádný prodejce nedokázal nabídnout zboží vyrobené v Koh-i-nooru, u nás a našimi lidmi. A po návštěvě v Českých Budějovicích tomu nerozumím dvojnásob. Vrátil jsem totiž odtamtud s pastelkami nejenom neskonale kvalitnějšími, než jsou asijské, ale take výrazně levnějšími. Dnes už jsou i s omalovánkami a ořezávátky na cestě do střední Afriky.

Žasnu – a tiše doufám, že českými pastelkami budou kromě afrických školáků napříště vybarvovat a kreslit zejména všechny české děti…

 

Psáno pro deníky VLP

Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru