Zoo Praha získala unikátní živoucí fosilii, želvovce strašného

Novinky u zvířat

Zoo Praha  |  01. 04. 2021


Naprosto výjimečný přírůstek dorazil dnes nad ránem do pražské zoo. Jako první zoologické zahradě na světě se jí podařilo získat želvovce strašného – plaza, který přežívá z doby svrchního triasu a lze ho považovat za předchůdce současných želv. Zoo Praha tohoto úspěchu dosáhla díky vědecké práci herpetologa dr. Ivana Reháka a chovatelské erudici kurátora Petra Velenského.

Odhalení: Želvovec strašný je aprílový žert – a současně pocta Jaroslavu Haškovi

Želvovec strašný žije z větší části ve vodním prostředí. Jeho české druhové jméno odkazuje jak na ozubené čelisti a celkový vzhled, tak na skutečnost, že může být životu nebezpečný. Kredit Silvie Rádlová, Zoo Praha Želvovec strašný žije z větší části ve vodním prostředí. Jeho české druhové jméno odkazuje jak na ozubené čelisti a celkový vzhled, tak na skutečnost, že může být životu nebezpečný. Kredit Silvie Rádlová, Zoo Praha

„Želvovec je skutečně fascinující tvor,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Velmi dlouho byl považován za ještěra a teprve nedávno kolega dr. Rehák objasnil, že jde o prastarou formu želvy.“

Na rozdíl od „moderních“ želv má želvovec ozubené čelisti a krunýř pouze na spodní straně těla. Je to neúprosný lovec, který obývá jak vodní prostředí, tak souš. Vzhledem k tomu, že jeho velikost v některých případech přesahuje dva a půl metru, může být za určitých okolností nebezpečný i člověku. Historické prameny uvádějí více incidentů končících smrtí.

„Ve volné přírodě byl želvovec naposled zaznamenán v oblasti Malých Kyklad,“ konstatuje dr. Rehák. „O jeho současném rozšíření a početnosti nejsou žádné informace. Pokud ve volnosti již není vyhuben, zcela jistě patří ke kriticky ohroženým druhům. O to důležitější je ustavení záchovné populace v lidské péči.“

V Zoo Praha se nyní nachází jedna dospívající samice želvovce strašného. Přicestovala od soukromého chovatele z oblasti Perského zálivu. Následovat by ji měl ještě mladý samec, termín jeho příchodu však prozatím není znám.

„Když jsem obdržel nabídku, abychom se u nás pokusili rozmnožit želvovce, téměř jsem oněměl,“ říká Petr Velenský. „Je to velké uznání pro Zoo Praha a bezpochyby největší výzva mé kariéry.“

Více o želvovci strašném

Terminologie:

Platné vědecké jméno Odontochelys haseki.

Domorodé jméno ajaroro.

České jméno uváděné v historickém názvosloví – hltoun strašný – dnes není akceptovatelné, protože v průběhu času se identické rodové jméno začalo užívat pro žraloka Somniosus microcephalus. Proto (a také na základě poznatků z poslední doby) zavádíme nové české jméno želvovec strašný.

Rozšíření a ochrana:

Výskyt želvovce je jednoznačně doložen z Blažených ostrovů v Malých Kykladách. Dále je v literatuře bez jakéhokoli bližšího určení zmiňován ostrov Kalalo. Ostrovy podobných jmen se nacházejí v Karibiku, u Papuy Nové Guineje a rovněž v jezeře Tanganika (to však lze jako oblast výskytu želvovce vyloučit).

V minulosti byl želvovec bezpochyby loven – historické prameny uvádějí, že jeho maso chutná podobně jako vepřové a je u domorodců velice oblíbené. Jeho současný výskyt a tím méně početnost nejsou známy, bezpochyby se však nachází na pokraji zániku. Vedle snahy o vytvoření záložní populace v lidské péči je třeba iniciovat jeho zanesení do Červeného seznamu IUCN.

Taxonomie a fylogeneze:

Želvovec strašný byl na základě studia kostry původně popsán jako ještěr (Sauria). Přítomnost plastronu (spodní části krunýře) a ploutvovité formování mohutných předních končetin (v nejstarší literatuře popisovaných jako jakési spodní krovky) však vedly k domněnce, že jde o dosud nepopsanou vývojovou větev želv (Testudinata). Již dříve přitom byla formulována hypotéza, že jde o evolučně velmi starý taxon přežívající z období mezozoika.

Zlom přinesl v roce 2008 popis primitivní „ozubené želvy“ rodu Odontochelys ze svrchního triasu. Shody mezi znaky odontochelyse a želvovce – čelisti se zuby, přítomnost plastronu apod. – následně rozpoznal herpetolog dr. Rehák ze Zoo Praha, který želvovce zahrnul do rodu Odontochelys. Jde tak o skutečně výjimečnou živoucí fosilii s výraznou českou stopou.

Ekologie, potrava a další:

Jedná o semiakvatického živočicha s pozoruhodným cirkadiánním rytmem, kdy pozdně dopolední a časně odpolední hodiny tráví ve vodním prostředí a zbytek času na souši. Relativně velké oči svědčí i pro soumračnou či noční aktivitu, což patrně souvisí s trofickým chováním. Želvovec je karnivorní druh.

Chov lidské péči:

Donedávna nebylo známo, že by želvovec strašný byl držen v lidské péči. Před časem se však soukromý chovatel z oblasti Perského zálivu obrátil na kurátora plazů Zoo Praha Petra Velenského s nabídkou, že za určitých podmínek poskytne pár do pražského chovu. Samice byla do Prahy zaslána k 1. dubnu 2021, termín příchodu samce doposud nebyl stanoven.

Literatura:

Hašek J. 1911: V přírodovědeckém časopise. Karikatury, velké vyd. 3, 1911, č. 31, 31/7.

Li C., Wu X.-C., Rieppel O., Wang L.-T. & Zhao L.-J. 2008: An ancestral turtle from the Late Triassic of southwestern China. Nature 456: 497–501. https://doi.org/10.1038/nature07533

Reisz R. R. & Head J. J. 2008: Turtle origins out to sea. Nature 456: 450-451. doi: 10.1038/nature07533


Jeden z karasů obecných před jarním vypuštěním do bývalého mlýnského náhonu v Zoo Praha. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Přes 160 jedinců karase obecného bylo vypuštěno do bývalého mlýnského náhonu v areálu Zoo Praha. Po několika měsících příprav tak do své první etapy vstoupil projekt na záchranu této dříve zcela běžné ryby. Zoo Praha na něm...

Smyslem projektu na Dívčích hradech je nejenom oživit historickou lokalitu, ale také za pomoci divokých koní, kteří budou spásat travní porost, přispět k tomu, aby se na ni vrátila původní společenstva rostlin a živočichů. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Téměř dvacetihektarová pláň na Dívčích hradech v Praze se dnes stala novým domovem koní Převalského. Z chovné stanice v Dolním Dobřejově sem dnes pracovníci Zoo Praha přepravili první čtyři klisny, k nimž by časem měl...




Přihlášení k newsletteru