Zoo Praha odchovala čáji obojkové

Novinky u zvířat

Filip Mašek  |  19. 06. 2025


Zoo Praha úspěšně rozmnožila bizarně vyhlížející čáji obojkové. Odchov těchto jihoamerických ptáků se zde zdařil po 41 letech. Ačkoliv jsou čáji pro svůj mimořádný vzhled i dalekonosný hlas oblíbenými chovanci zoologických zahrad, odchovy se vzhledem k choulostivosti mláďat zdaří jen vzácně. V pražské zoo nakonec pomohlo krmení zelenými fazolkami. Dvě mláďata „křiklounů“, jak zní anglický název těchto opeřenců, mohou návštěvníci spatřit ve výběhu naproti kapybarám.

Mláďata čáji obojkové v pěti týdnech života na začátku dubna. Z původní snůšky se podařilo odchovat dvě mláďata, což je vzhledem k náročnosti odchovu tohoto druhu nepochybným úspěchem. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Mláďata čáji obojkové v pěti týdnech života na začátku dubna. Z původní snůšky se podařilo odchovat dvě mláďata, což je vzhledem k náročnosti odchovu tohoto druhu nepochybným úspěchem. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Na malé čáji jsme čekali dlouhá léta. V roce 1984 se v Zoo Praha podařilo odchovat první mláďata, tehdy patrně jako druhým v Evropě, ale vzhledem k nárokům ptáčat tohoto druhu šlo spíš o náhodu. V roce 2010 jsme po dlouhém hledání sestavili nový chovný pár a až loni jsme se dočkali vajec. Nic se však nevylíhlo. Teprve letos jsme se konečně dočkali, “ říká kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Přežití mláďat čáj obojkových je při chovu v lidské péči velmi nejisté. Čáji sice patří mezi vrubozobé ptáky, ale jejich odlišnost od evolučně příbuzných kachen či hus se neomezuje jen na zevnějšek. Liší se například i stravovacími návyky – mláďata jsou na rozdíl od většiny zástupců tohoto rodu citlivá na vyšší příjem živočišné bílkoviny.

„Po konzultaci s úspěšným chovatelem z Francie jsme hledali potravu bohatou na stavební bílkoviny bez nutnosti krmení vejci či jinou živočišnou složkou. Nakonec jsme pro mláďata sestavili pečlivě vyváženou krmnou dávku založenou zejména na vařených zelených fazolkách,“ doplňuje kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Čája obojková je statný pták s celkově šedým zbarvením a tmavým obojkem na krku. Zaujme silnýma nohama s dlouhými prsty, díky kterým rozloží svou váhu při chůzi v bažinatém terénu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Čája obojková je statný pták s celkově šedým zbarvením a tmavým obojkem na krku. Zaujme silnýma nohama s dlouhými prsty, díky kterým rozloží svou váhu při chůzi v bažinatém terénu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Ačkoliv se mláďata vylíhla na konci února, nějaký čas trávila v klidném zázemí zoologické zahrady. Nyní jsou už k vidění v expozičním celku Vodní svět v dolní části zoo, ve výběhu mezi expozicemi kotulů a kapybar. O mláďata pečují oba rodiče a bývají aktivní v průběhu celé otevírací doby Zoo Praha.

Čáji obojkové obývají Jižní Ameriku od jihovýchodu Peru po sever Argentiny. Dovedou velmi dobře plavat a jsou i zdatnými letci. Obvykle žijí v menších hejnech, jejichž členové se dorozumívají hlasitým voláním. To platí zvláště k večeru, kdy hromadně krouží nad vodou a pronikavě křičí.

Typickým znakem čáj jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před predátory. Vyznačují se také pronikavým hlasem, kvůli kterému čáji ochočují jihoameričtí domorodci a využívají je podobně jako hlídací psy či alarm. Na snímku jedno z letošních mláďat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Typickým znakem čáj jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před predátory. Vyznačují se také pronikavým hlasem, kvůli kterému čáji ochočují jihoameričtí domorodci a využívají je podobně jako hlídací psy či alarm. Na snímku jedno z letošních mláďat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru