Zoo Praha odchovala čáji obojkové

Novinky u zvířat

Filip Mašek  |  19. 06. 2025


Zoo Praha úspěšně rozmnožila bizarně vyhlížející čáji obojkové. Odchov těchto jihoamerických ptáků se zde zdařil po 41 letech. Ačkoliv jsou čáji pro svůj mimořádný vzhled i dalekonosný hlas oblíbenými chovanci zoologických zahrad, odchovy se vzhledem k choulostivosti mláďat zdaří jen vzácně. V pražské zoo nakonec pomohlo krmení zelenými fazolkami. Dvě mláďata „křiklounů“, jak zní anglický název těchto opeřenců, mohou návštěvníci spatřit ve výběhu naproti kapybarám.

Mláďata čáji obojkové v pěti týdnech života na začátku dubna. Z původní snůšky se podařilo odchovat dvě mláďata, což je vzhledem k náročnosti odchovu tohoto druhu nepochybným úspěchem. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Mláďata čáji obojkové v pěti týdnech života na začátku dubna. Z původní snůšky se podařilo odchovat dvě mláďata, což je vzhledem k náročnosti odchovu tohoto druhu nepochybným úspěchem. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Na malé čáji jsme čekali dlouhá léta. V roce 1984 se v Zoo Praha podařilo odchovat první mláďata, tehdy patrně jako druhým v Evropě, ale vzhledem k nárokům ptáčat tohoto druhu šlo spíš o náhodu. V roce 2010 jsme po dlouhém hledání sestavili nový chovný pár a až loni jsme se dočkali vajec. Nic se však nevylíhlo. Teprve letos jsme se konečně dočkali, “ říká kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Přežití mláďat čáj obojkových je při chovu v lidské péči velmi nejisté. Čáji sice patří mezi vrubozobé ptáky, ale jejich odlišnost od evolučně příbuzných kachen či hus se neomezuje jen na zevnějšek. Liší se například i stravovacími návyky – mláďata jsou na rozdíl od většiny zástupců tohoto rodu citlivá na vyšší příjem živočišné bílkoviny.

„Po konzultaci s úspěšným chovatelem z Francie jsme hledali potravu bohatou na stavební bílkoviny bez nutnosti krmení vejci či jinou živočišnou složkou. Nakonec jsme pro mláďata sestavili pečlivě vyváženou krmnou dávku založenou zejména na vařených zelených fazolkách,“ doplňuje kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Čája obojková je statný pták s celkově šedým zbarvením a tmavým obojkem na krku. Zaujme silnýma nohama s dlouhými prsty, díky kterým rozloží svou váhu při chůzi v bažinatém terénu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Čája obojková je statný pták s celkově šedým zbarvením a tmavým obojkem na krku. Zaujme silnýma nohama s dlouhými prsty, díky kterým rozloží svou váhu při chůzi v bažinatém terénu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Ačkoliv se mláďata vylíhla na konci února, nějaký čas trávila v klidném zázemí zoologické zahrady. Nyní jsou už k vidění v expozičním celku Vodní svět v dolní části zoo, ve výběhu mezi expozicemi kotulů a kapybar. O mláďata pečují oba rodiče a bývají aktivní v průběhu celé otevírací doby Zoo Praha.

Čáji obojkové obývají Jižní Ameriku od jihovýchodu Peru po sever Argentiny. Dovedou velmi dobře plavat a jsou i zdatnými letci. Obvykle žijí v menších hejnech, jejichž členové se dorozumívají hlasitým voláním. To platí zvláště k večeru, kdy hromadně krouží nad vodou a pronikavě křičí.

Typickým znakem čáj jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před predátory. Vyznačují se také pronikavým hlasem, kvůli kterému čáji ochočují jihoameričtí domorodci a využívají je podobně jako hlídací psy či alarm. Na snímku jedno z letošních mláďat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Typickým znakem čáj jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před predátory. Vyznačují se také pronikavým hlasem, kvůli kterému čáji ochočují jihoameričtí domorodci a využívají je podobně jako hlídací psy či alarm. Na snímku jedno z letošních mláďat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 


Mládě se často zdržuje v blízkosti rodičů. Zde ho doprovází matka Vendulka (nalevo) i otec Vendelín (uprostřed). Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je výjimečně k vidění mládě zoborožce kaferského. Obvykle probíhá odchov tohoto majestátního afrického ptáka v zázemí, avšak letos pustili chovatelé mládě ven nezvykle brzy. Drobný risk se vyplatil. Malý zoborožec...

Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...




Přihlášení k newsletteru