Odchov zoborožce kaferského: letos výjimečně před zraky návštěvníků

Mládě se často zdržuje v blízkosti rodičů. Zde ho doprovází matka Vendulka (nalevo) i otec Vendelín (uprostřed). Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Jde o částečně umělý odchov, protože samec v minulosti opakovaně ničil snesená vejce. Krátce před dubnovým líhnutím jsme tak vejce vyměnili za podkladek a umístili ho do líhně,“ říká kurátor ptáků Antonín Vaidl s tím, že samice nadále seděla na falešné snůšce a pokračovala v hnízdní činnosti. „Po zhruba měsíci, kdy bylo mládě po péči zkušených chovatelů ptáků stabilní a dobře rozkrmené, jsme ho vrátili do blízkosti rodičů do horní části zoo a tehdy vstoupil do hry tamní tým mladých chovatelek kopytníků,“ vyzdvihuje spolupráci dvou chovatelských úseků.

Mládě bylo následně umístěno do speciální boudičky zabezpečené dvěma mřížkami, které zajistily jeho bezpečnost a umožnily postupné seznamování s rodiči. V prvních týdnech po přesunu krmily mládě ještě chovatelky: zejména potkaními či myšími holaty a pestrou směsicí ovoce od meruněk, banánů a fíků po mango nebo papáju.

Návštěvníci Zoo Praha mládě bezpečně poznají podle absence červené barvy na hlavě a krku. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Chovatelky Elena Kulhavá a Veronika Doležalová, které se běžně starají o žirafy či antilopy, si péči o netradičního svěřence náramně užily. Není vůbec na škodu vyzkoušet si péči o docela jiné tvory, než na které jsme zvyklí. Každá taková zkušenost z nás dělá lepší chovatele,“ říká vrchní chovatel kopytníků Aleš Doležal.

Zhruba v 65. dni života mláděte přišla další zlomová chvíle. První z mřížek byla odstraněna, aby mládě mohli krmit sami rodiče. Díky několika týdnům zvykání a zdravým hlasovým projevům mláděte se toho chopili ihned. Přirozená vazba byla dokonale obnovena. Po dalším týdnu proto zmizela i druhá z bariér, aby mohl rodičovský pár do boudičky vstupovat úplně a posléze z ní svého potomka vyvádět.

„Podsazování takto velkého mláděte pod rodiče je unikátní metoda, kterou jsme aplikovali již u několika ptačích druhů. Eliminujeme tak imprinting, tedy vtištění mláďat na člověka,“ zdůrazňuje kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl.

Když bylo mládě na konci července dostatečně silné na to následovat rodiče ven z ubikace a dokázalo vzlétnout na nejvyšší bidla, vypustily chovatelky trojici ptáků do prostorného výběhu. Nyní je mladý a ještě zcela nevybarvený zoborožec k vidění ve výběhu mezi expozicí vyder severoamerických a Pavilonem hrochů.

Seznámení se stádem vodušek abok proběhlo poklidně a nyní mládě běžně sedává v jejich blízkosti. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

První zoborožci kaferští přišli do Zoo Praha už v roce 1954, ale jejich chov neměl bohužel dlouhého trvání. Další pár poté dorazil v roce 1984 a od té doby jsou zde nepřetržitě. První mládě se zde vylíhlo v roce 1994, což byl současně první evropský odchov tohoto druhu. Hned následující mládě z roku 1995 žije v zoo dodnes – jde o samce Vendelína, otce současného mláděte, který se akorát dožil 31 let věku. Dodnes bylo v Zoo Praha odchováno 16 mláďat zoborožce kaferského.

Zoborožec kaferský patří mezi vůbec největší zoborožce na planetě. Ačkoliv se může pyšnit rozpětím křídel mezi 120 a 170 centimetry, zdržuje se převážně na zemi. Prochází travnaté savany a hledá velký hmyz a malé obratlovce. V jeho domovské jižní a východní Africe jeho počty klesají v důsledku lovu či sekundárních otrav. Jeho situaci nepomáhá pomalá reprodukce, a proto je tento druh zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v kategorii „zranitelný“.

Dospělý zoborožec kaferský má černé peří s červenými lysinami a laloky na hlavě. Samice má na hrdle modrofialové zbarvení. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha