Lemur tmavý se zabydluje v Zoo Praha

Novinky u zvířat

Nikola Dostálková  |  02. 09. 2026


Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým želvám u dolní stanice lanovky. Stejné místo přitom původně obývali variové bělopásí, které se nedávno podařilo spojit s lemury kata.

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Lemurů není nikdy dost, a tak naše snahy v poslední době směřovaly k uvolnění ostrovního výběhu u spodní stanice lanovky,“ říká kurátor primátů Zoo Praha Jan Mengr. Plán počítal s přesunem variů bělopásých na ostrov lemurů kata. Spojení proběhlo úspěšně. „Prázdný prostor jsme díky spojení variů a katů mohli nabídnout jinému ohroženému endemitu ostrova Madagaskar, lemurům tmavým, a zpestřit tak druhovou skladbu Zoo Praha.“

Nově příchozí jedinci staronového druhu si nejprve zvykali ve vnitřní expozici. „Ihned začali prozkoumávat všechna zákoutí. Bez jakéhokoli strachu z neznáma vlezli i do boudy. Pozornost věnovali také bambusu a suché trávě. Není přitom výjimkou, že si zvířata v prvních dnech vyberou místo, kde se cítí nejbezpečněji, a pouze sledují okolí,“ popisuje chovatelka primátů Zoo Praha Nikola Kučerová.

Pár přišel do Zoo Praha z plzeňské zoo, samice je však původně pražským odchovem. Když si plně zvykli na ubikaci, chovatelé jim postupně umožnili vstup do tunýlku, odkud mohli venkovní výběh pozorovat. V těchto dnech už na něj podnikají první nesmělé výpravy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Pár přišel do Zoo Praha z plzeňské zoo, samice je však původně pražským odchovem. Když si plně zvykli na ubikaci, chovatelé jim postupně umožnili vstup do tunýlku, odkud mohli venkovní výběh pozorovat. V těchto dnech už na něj podnikají první nesmělé výpravy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
 

Mláďata těchto obyvatel severozápadního Madagaskaru mají po narození srst podobnou dospělému samičímu zbarvení. Samci následně během dospívání postupně tmavnou, až získají téměř jednolitě černou barvu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mláďata těchto obyvatel severozápadního Madagaskaru mají po narození srst podobnou dospělému samičímu zbarvení. Samci následně během dospívání postupně tmavnou, až získají téměř jednolitě černou barvu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Plodožraví lemuři tmaví se přirozeně podílejí na šíření semen. V menší míře ale plní i funkci opylovačů. Během získávání nektaru jim totiž na srsti kolem tlamy ulpívá pyl, který pak přenášejí mezi květy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Plodožraví lemuři tmaví se přirozeně podílejí na šíření semen. V menší míře ale plní i funkci opylovačů. Během získávání nektaru jim totiž na srsti kolem tlamy ulpívá pyl, který pak přenášejí mezi květy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
 


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru