Zlomené křídlo a devět broků v těle: Zázračný pár supů zplodil mládě

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nalezení, zajištění a zabavení ptáků a následné náročné administrativní, transportní a veterinární procedury vedoucí k úspěšné záchraně supů jsou výsledkem několikaletého snažení desítek lidí z pěti států. Zoo Praha jakožto koordinátor EEP tohoto druhu vyzdvihuje spolupráci s Bulharskou společností na ochranu ptáků (BSPB), Společností na ochranu přírody Libanonu (SPNL), Syrskou společností na ochranu divoké přírody (SSCW) a BirdLife International Middle East (BLIME).

„V Zoo Praha rádi říkáme, že ochrana přírody by neměla znát státních hranic a tento úspěch je převedením okřídlené myšlenky do praxe. Díky vstřícnosti místních orgánů, úsilí ochranářů a dlouhodobé spolupráci s bulharskými kolegy, kteří koordinují tyto bezprecedentní transporty zraněných dravců do Evropy, mívají tyto až filmové příběhy šťastné konce,“ říká kurátor ptáků Zoo Praha a současně koordinátor EEP Antonín Vaidl.

Sup mrchožravý je jediným tažným druhem supa v Evropě. Při každoroční migraci z jihoevropských hnízdišť do afrických zimovišť podniká až 5 000 km dlouhou cestu. Mnozí ptáci hynou po střetu s elektrickým vedením či turbínami větrných elektráren nebo jsou ilegálně chyceni či rovnou zastřeleni. Díky spolupráci místních ochranářů a zkušených chovatelských institucí pak zachránění jedinci dostanou druhou šanci na život v zoologické zahradě. Jejich krev navíc představuje cenné oživení chovu.

Mládě zachycené ve věku pouhých tří dnů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Samce Broka nalezli rangeři z SPNL v září 2021. Spolu s dalšími dvěma supy byl ilegálně držen na farmě v Libanonu. Zatímco jeden z trojice byl vypuštěn do volné přírody, zbylí dva samci – právě Brok a také sup zvaný Loki – měli zhojené zlomeniny křídel a v těle olověné broky, a tak nemohli být navráceni do volnosti.

S podporou bulharských kolegů se v červnu 2022 dostali do Zoo Praha, kde se ze zranění postupně vzpamatovali. Druhý ze samců jménem Loki odešel v dubnu 2023 posílit chov „mrchožroutů“ do Francie, avšak Brok zůstal v Praze. „Z těla jsem mu odstranila tři broky, dalších šest střel v jeho těle zůstane nejspíš navždy. Jsou zapouzdřené a operace by byla riskantní,“ vysvětluje veterinářka Helena Vaidlová.

Hladina olova v krvi zachráněným supům postupně klesá. „Zatím nevíme, jak moc olovo ovlivňuje reprodukci, tedy jaká je hranice pro sníženou plodnost a vývoj embryí. To vše je předmětem dalšího testování. V zahraničí nemáme srovnání, protože se u tohoto druhu jedná o první plošný výzkum,“ dodává Vaidlová a vedle ochranářské funkce vypichuje i výzkumnou roli moderních zoologických zahrad.

O matce aktuálního mláděte informovali poprvé bulharští kolegové na podzim 2021. Spolu s jiným mladým supem byla odchycena v Sýrii při své migrační cestě v roce 2019 nebo 2020. V roce 2021 byli tito dva supi nalezeni v ilegálním chovu a poté zabaveni díky úsilí SSCW a BLIME. Mladý sup se zotavil a odlétl do volnosti, avšak dospělá samice vykazovala problém s křídlem. Náročná jednání o jejím vývozu do Evropské unie a zařazení do EEP přinesla ovoce – Ministerstvo životního prostředí Sýrie transport podpořilo, přičemž finančně ho zajistila bulharská BSPB.

Samice dostala jméno Qalamoon podle pohoří na libanonsko-syrských hranicích. Do Prahy byla přepravena z Damašku přes Bejrút a Istanbul. Stala se nejen prvním supem ze Sýrie, jenž posílil evropský chov, ale i vůbec prvním ptákem z této země, který kdy vstoupil do EEP. Po příchodu v září 2022 nicméně vykazovala známky infekce a artrózu levého křídla po neošetřeném zranění. Po zlepšení stavu a měsíční karanténě byla umístěna do seznamovací voliéry. Tam si supi, stejně jako v přírodě, hledají vhodného partnera. Z lidského pohledu mohou být totiž nečekaně vybíraví.

Matka aktuálního mláděte, ze Sýrie přivezená samice zvaná Qalamoon. Na snímku ze září 2022 v transportní bedně, ve které do Česka přicestovala. Foto Antonín Vaidl, Zoo Praha

Blízkovýchodní trpitelé, Brok a Qalamoon, v sobě našli zalíbení. Oplozené vejce letos snesla samice nečekaně přímo v seznamovací voliéře. S ohledem na nevhodné místo a také vzácnost jeho obsahu bylo vejce umístěno do líhně. Malý sup se vylíhl 12. července a kvůli nezkušenosti páru byl podložen pod zasloužilou samici Deboru, která už v minulosti přebrala roli pěstounské matky. Současně bylo mládě dokrmováno maňáskem imitujícím hlavu dospělého supa mrchožravého. Tato prověřená metoda brání škodlivému vtištění mláděte na lidskou tvář chovatele.

Mládě je samec a od svých chovatelů dostal jméno Kali. Jeho cenná krev posílí v budoucnu chov v jiné evropské zoologické zahradě. Jeho rodiče, kteří v Zoo Praha začali nový život, zde zůstanou a s trochou štěstí přivedou na svět další potomky.

Aktuální podoba supa Kaliho (v popředí) již připomíná dospělého jedince. Do kompletního šatu dospělých nicméně dospěje až na počátku příštího desetiletí. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Se 40 vylíhnutými mláďaty patří Zoo Praha k nejúspěšnějším chovatelům supa mrchožravého, nejmenšího a nejohroženějšího evropského supa. Vedle chovu v lidské péči také dlouhodobě podporuje program na reintrodukci tohoto dravce do volnosti. Ve spolupráci s neziskovou organizací Green Balkans vypustila v bulharském pohoří Východní Rodopy už 13 supů mrchožravých ze svého chovu.

Více o ochraně supa mrchožravého v podání Zoo Praha se dočtete na webové stránce ZDE.

Veterinární kontrola supů dovezených z Libanonu rukama kurátora ptáků Antonína Vaidla a veterinářky Heleny Vaidlové (Snímek je ilustrační, je na něm zachycen jiný sup mrchožravý transportovaný z Libanonu. Nejde tedy o otce mláděte, samce Broka.). Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha