Boj o zoo

Historie

Zoo Praha  |  22. 07. 2013


Máme-li skutečně s prospěchem hájiti zájmů i těch námi pohlcovaných, jest, jako v každém podnikání, první podmínkou, že je musíme znáti. Dobrá vůle je mnoho, ale bez poznání je prázdný pojem.
J. Janda, 1924

Prof. Janda a arch. Mašek nad plánem zoo, foto (c) Archiv Zoo Praha Prof. Janda a arch. Mašek nad plánem zoo, foto (c) Archiv Zoo Praha

Boj o zoo

V prvním desetiletí 20. století se naplno rozhořely diskuse o zřízení zoologické zahrady v Praze. Předmětem sporů tentokrát nebylo vlastní zřízení této instituce, o jejíž prospěšnosti pro město již téměř nikdo nepochyboval, jako spíš její pojetí a umístění. Hlavními postavami se stali cestovatel Vilém Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Několik let trvala ostrá polemika obou významných osobností a ačkoliv šlo oběma vlastně o totéž, výsledkem bylo další zdržení projektu na založení zoologické zahrady.

Janda versus Němec

Mezitím se totiž ozývaly hlasy na zřízení zoo i mezi členy městské rady, do jisté míry i zásluhou tehdejšího pražského starosty dr. Groše, který této myšlence velmi přál. Když se v roce 1906 sešla na Staroměstské radnici celá městská rada, bylo rozhodnuto, že menší zoologická zahrada vznikne na Štvanici. Přípravami byl pověřen prof. Janda, což Vilém Němec, jenž se dva roky před tím vrátil z mnohaleté cesty po Africe, nesl značně nelibě. Projekt zoo na Štvanici byl sice podrobně rozpracován, a to včetně finanční rozvahy či rozmístění jednotlivých staveb a nakreslení plánů, nebyl však nakonec realizován. I když odhlédneme od skutečnosti, že Štvanice s rozlohou pouhých 16 000 m2 rozhodně nepatřila k nejvhodnějším lokalitám pro stavbu zoo, zasloužil se o ztroskotání projektu hlavně Vilém Němec s jeho ostrou kritikou. Sám navrhoval umístění zoo na Strahově, což byl sice pozemek větší, ale rovněž nepříliš vhodný.

Léta příprav

Ani v první desítce let nového tisíciletí se tedy nepodařilo zoologickou zahradu vybudovat. Když byl zamítnut projekt zoo na Štvanici, následovaly další roky plné polemik, úvah a diskusí. Právě v této době zintenzivněl prof. Janda své úsilí a neúnavně přesvědčoval veřejnost i úředníky o nutnosti zřídit v Praze zoologickou zahradu.

Přišla první světová válka a jak říká sám prof. Janda:

„V ní arciť usnuly všechny takové snahy. Ale hned s naším osvobozením znovu se probudily… A právě do těchto dob spadá první vážná pobídka, jež vyvinula se časem v dnešní akci. Bylo to koncem roku 1919, kdy v poradním sboru přírodovědecko-matematickém ministerstva školství a národní osvěty dán byl návrh, aby ministerstvo samo chopilo se iniciativy ke zřízení zoologické zahrady v Praze. Rok nato jmenován byl i komitét, který se tou záležitostí má zabývati, a ministerstvo školství a národní osvěty později pověřilo mně, aby se přípravných prací ujal.“

Ministerstvo školství a národní osvěty
Č. j. 27996/23-IV.
V Praze dne 18. března 1923
  1. Panu
            Jiřímu Jandovi
            Profesoru čs. akademického gymnasia v Praze II. Na příkopě

Pověřuji Vás vedením přípravných prací pro zřízení projektované zoologické zahrady v Troji a očekávám, že jak jste již svojí prací prokázal i nadále se vynasnažíte, aby zahrada ta, jejíž potřeba pro vědeckou, badatelskou, vyučovací a osvětovou činnost jest uznávána, mohla z Vašich odborných rad a zkušeností býti zřízena co nejdříve.

Ministr:
Bechyně v. r.


Navzdory dalším útokům ze strany Viléma Němce i dalších osobností, mimo jiné i spisovatele Ignáta Herrmanna, prof. Janda vytrval a obklopen úzkým kruhem lidí zanícených pro myšlenku zoo podobně jako on sám pokračoval v přípravných pracích. V několika publikacích vysvětloval poslání budoucí zoologické zahrady a seznamoval s jejím uspořádáním.

Výběr místa pro zoo

Jedním z prvních rozhodnutí, která musel učinit, byla volba vhodného místa. Ministerský rada státní regulační komise dr. E. Schwarzer tehdy navrhoval k výběru 14 míst v obvodu Velké Prahy. Jednalo se o tyto lokality: Cibulka, Košíře, Troja, Petřín, Strahov, Kinského zahrada, Vysočany, Štvanice, Kanálka, Klamovka, Stromovka, Letná, Šárka, Hloubětín – údolí Rokytky. Prof. Janda od samého začátku projevoval zájem o trojské území, které podle jeho názoru nejlépe splňovalo požadavky budoucí zoologické zahrady. Významným momentem při rozhodování se stala skutečnost, že velkostatkář Alois Svoboda daroval v roce 1922 státu pozemky v Troji, z nichž byly 24 hektary určené právě pro zoo.


Č. j. 13523                                                                                                                                                                        Strana první
Snímek
Ohlášeno u berního úřadu v Karlíně dne 11. října 1922 k č. 3225.

Spis notářský

Dne sedmého října roku tisícího devítistého a dvacátého druhého dostavil se ke mně Stanislavu Pavlíčkovi, notáři v Praze VII/974 do mé notářské kanceláře mě osobně známý a svéprávný  pan Alois Svoboda, velkostatkář v Troji č. p. 7 a podal ve spis následující

- - - - - - - - Prohlášení o daru - - - - - - - -

pan Alois Svoboda, velkostatkář v Troji u Prahy, prohlašuje, že dobrovolně a neodvolatelně k oslavě 70ti letých narozenin našeho prvního presidenta Tomáše Garrika Masaryka na památku založení naší Československé republiky a  uctění dvěstěpadesátiletého výročí úmrtí Jana Ámosa Komenského  v ě n u j e   za podmínek dále uvedených v rámci Národního fondu Masarykova … Československé republice pozemky v Troji, patřící k velkostatku pana Aloise Svobody a vyznačené v připojeném soupisu…

- - - - - úhrnem 82 ha 00 a 52 m2, čili 228004 (dvěstědvacetosmtisíc-čtyři) sáhů - - - - -

Věnování děje se vesměs mimo služebnost níže uvedenou závad prostě a k tomu účelu, aby pozemků těch bylo použito pro vybudování osvětových a sociálně humanitních zařízení ve prospěch mládeže…

Dárce souhlasí v zásadě, aby místa po levé straně zámečku, směrem od řeky, se použilo ku zřízení zoologické zahrady…

První část pozemků byla nicméně převedena na zoo pachtovní smlouvou až v roce 1928, a to na 99 let. V roce 1924 vyšel v novinách Jandův článek „O místě pro naši zoologickou zahradu“, v němž rekapituluje nejprve obecně požadavky na ideální umístění zoo a poté vypočítává všechny výhody, kterými trojský pozemek tyto nároky splňuje. Mimo jiné píše:

„Máme pozemek, jenž by vzbudil závist všech odborníků. Skály, jež jinde dlouho a nepřirozeně se budují, rovina, svah i náhorní větrné prostranství a především starý, romantický porost. A to vše v amfiteátru, směřujícím k poledni.“

Vznik družstva

Zdálo by se, že rychlé výstavbě zoologické zahrady již nic nebrání. Ve skutečnosti se i nadále vlekly spory a veřejné polemiky o vhodnosti vybraného místa, které opět zpochybňoval především Vilém Němec. Neúnavný prof. Janda bojoval za sen svého života dál. Záměr vybudování zoo se však setkával i s potížemi finančního rázu. Prof. Janda se netajil přesvědčením, že taková instituce, jakou je zoologická zahrada, musí být podporována z veřejných prostředků, ovšem neochota ze strany státních a městských zástupců vedla stále zřetelněji k tomu, co se nakonec také uskutečnilo: k založení družstva. Ustavující valná hromada „Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada v Praze“ se konala 21. května 1926 na Staroměstské radnici za účasti 37 členů. Čestným předsedou družstva se stal prof. Jiří Janda. Do rejstříku bylo družstvo zapsáno 22. června 1926.

Jedním z prvních kroků nového družstva bylo objednání plastického sádrového modelu budoucí zoo včetně doprovodné brožury. Model byl vystaven nejprve na Staroměstské radnici, poté na výstavišti v Holešovicích a nakonec v Trojském zámku. Plán zoo i model byly dílem arch. prof. Karla Maška. Byl na svou dobu značně velkorysý a počítal dokonce s benzínovou dráhou, která by vozila návštěvníky po vybrané trase po zoo.

Po náhlém úmrtí arch. Maška byl projekt budoucí zoo zadán kancelář Carla Hagenbecka v Hamburku.  Ta vypracovala nové rozsáhlé plány a kolorovaný modelů. Bohužel plány byly z větší části nepoužitelné a jediné, co podle nich v zoo vzniklo, byl takzvaný vlčinec, velká voliéra dravců  řada menších dvojvoliér pro exotické ptáky. O tom však podrobněji v kapitole „První stavby“. Dalšími plány pak byl pověřen arch. Fuchs.

Konečně tedy bylo možné začít s konkrétními projekty na výstavbu zoo. V první etapě se počítalo s vybudováním expozic na 8 hektarech v dolní části sreálu. V červnu 1927 bylo zadáno oplocení tohoto pozemku (bylo dokončeno v listopadu) a začalo se s budováním vodovodu. V roce 1929 převzalo družstvo další část pozemků v Troji a město Praha přislíbilo, že provede sadové úpravy abude se podílet na stavbě cest.

Přípravné práce navzdory přetrvávajícím finančním těžkostem a za značného zájmu veřejnosti i tisku pokračovaly a dne 28. září 1931 bylo konečně „zpřístupněno staveniště zoologické zahrady“.


ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní