Válečná léta v zoo

Historie

Zoo Praha  |  22. 07. 2013


Válečné roky 1939–1945 silně omezily vývoj pražské zoologické zahrady, a to jak ve výstavbě, tak i v opatřování zvířat. V tomto období nebylo prakticky žádné obchodní ani jiné spojení s ostatními zoologickými zahradami na světě. Finanční prostředky si zoo opatřovala všelijak, a to jednak příspěvky od města i státních orgánů, jednak různými dary, peněžitými i jinými, třeba v podobě krmiv, drobného technického vybavení apod.

Němečtí vojáci v zoo, foto (c) Archiv Zoo Praha Němečtí vojáci v zoo, foto (c) Archiv Zoo Praha

Peníze se získávaly i dalšími způsoby – například zaměstnanci zoo provozovali „cirkusová představení“, ve kterých sami vystupovali s cvičenými zvířaty nebo dokonce jako artisté. Od konce dubna 1939 se cirkus konal ve vypůjčeném cirkusovém stanu, od jara 1939 v neděli i ve všední dny. Čistý výnos činil ročně kolem 45 000 Kč, což tehdy nebyla částka nijak zanedbatelná. V roce 1940 bylo během 110 dnů uspořádáno 258 představení, jež celkem vynesla 68 000 Kč. V roce 1940 to činilo při 200 představeních 67 000 Kč. V roce 1942 byl postaven stálý dřevěný cirkusový stan, ve kterém se konala vystoupení už v sezoně roku 1943 a pak až do roku 1951. Od té doby sloužil „stan“ jako skladiště transportních beden a jako karanténa. Zbourán byl až v roce 1986 a na jeho místě byly vybudovány expozice pro lachtany a tučňáky.

Počátkem okupace působil jako ředitel pražské zoo RNDr. J. V. Staněk. Od 1. listopadu 1939 ho na celé válečné období vystřídal MVDr. Jan Vlasák, a to až do 16. července 1946. Za dr. Vlasáka se v zoo rozvinulo válečné „místní“ hospodářství, v němž se pěstovaly různé druhy zeleniny, vojtěška, tráva, kukuřice a další plodiny, takže se zoo stala pokud jde o zmíněná krmiva téměř soběstačná. Maso pro šelmy a další masožravá zvířata se dováželo hlavně z venkovských jatek. V roce 1940 byla zahájena stavba hospodářských budov, které slouží v podstatě dodnes. Celý komplex je označován jako „statek“ a od července 1941 tu byli ustájeni tažní koně a skladována různá krmiva včetně sena a steliva na půdě.

Charakteristické je, že se právě v období válečných let, konkrétně od roku 1940, v pražské zoo na popud vedení družstva soustředila skupina význačných českých vědců a techniků, kteří řešili novou koncepci a rozvoj zoo (uskutečnily se do značné míry v poválečném období) a kteří se značnou měrou zasloužili o zachování zoologické zahrady. Mezi nejznámější osobnosti patřili prof. Komárek, prof. Kurz, prof. Bílek, prof. Breindl, prof. Kavina a prof. Bechyně. O stavební rozvoj zoo se zasloužil zvláště prof. Bechyně (jím navržený pavilon vodních ptáků stojí dodnes a čeká na nezbytnou rekonstrukci), o chovatelství pak prof. Bílek, jehož zásluhou se do pražské zoo dostali koně Převalského.

Pozoruhodné ale je, že stavy zvířat se v době válečných let nijak podstatně nesnižovaly. Koncem roku 1940 bylo chováno 982 kusů zvířat v 287 druzích: 247 savců v 75 druzích, 638 ptáků ve 194 druzích, 97 ostatních v 18 druzích. Během dalších let pak bylo chováno v průměru ročně 1000 jedinců, z toho asi 250 savců, 650 ptáků a 100 plazů, ryb i zástupců dalších skupin živočichů.

Dne 9. února 1944 se pražská zoo mohla pochlubit 893 zvířaty v 302 druzích. Z německých zoologických zahrad bylo v té době evakuováno do Prahy asi 75 zvířat. Patřila k nim především legendární hrošice (tedy samice hrocha obojživelného) Zuzana z Berlína, kde přežila všechny útrapy náletů a zůstala pak v pražské zoo do konce života. Dále to byl pár dospělých lvů a tři mladí lvi, pár antilop nilgau, pár lam guanako, několik poníků, lam krotkých, jaků domácích, bizonů a dalších zvířat. Pocházela především ze zoo v Drážďanech, postižené silným bombardováním v únoru 1944.

Po osvobození čítal v červnu 1945 stav zvířat v pražské zoo 1022 jedinců, z toho 251 savců, 580 ptáků a 201 plazů, obojživelníků, ryb a bezobratlých. V roce 1947 se pohyboval počet zvířat kolem 1100 jedinců v 360 druzích, o které pečovalo pouze 12 ošetřovatelů. V roce 1948 už se stav zvířat zvýšil na 1360 kusů, z toho bylo 560 savců, 700 ptáků a 100 plazů a ostatních. V tomtéž roce byl také nákladem 2,5 milionu korun postaven tehdy velmi moderní pavilon opic o rozloze 56 x 11 metrů.

V roce 1950 dochází v pražské zoologické zahradě k významné změně. Výnosem ministerstva informací a osvěty ze dne 18. prosince přestává být zoologická zahrada družstvem a stává se zařízením státní správy pod přímou správou ÚNV (Ústředního národního výboru Prahy) a pod dohledem MIO. Veřejné podíly (asi 95%) byly převedeny na ÚNV. Soukromé podíly měly být členům proplaceny. Legislativní řízení bylo ukončeno v roce 1951. Finanční prostředky pro provoz i rozvoj zoo tak byly v celé výši zaručeny z rozpočtu ÚNV. Mimoto zoo čerpala některé částky určené na speciální účely z fondů ministerstva.


ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní