Aktuálně ze Zoo Praha

Z borových lesů plných borůvek jsme s dětmi vyšli na stráň nad Miletínem. Odtamtud už jsme do městečka pokračovali po naučné stezce věnované zdejšímu rodákovi Karlu Jaromíru Erbenovi a na náměstí stanuli pod jeho pomníkem.

Pražská zoo měla dlouho velké tajemství. Návštěvníkům a dokonce ani většině zaměstnanců nebylo přáno nahlédnout za oponu, která skrývala skupinu možná vůbec nejbizarnějších opeřenců na světě. Ptáků s velrybí hlavou.

V parném slunečném dni jsem uvítal stín panující v prastarém úvozu. Lemovaly ho jabloně, švestky i šípky a čím dál jsem po něm šel, tím hlouběji se zařezával mezi pole. Vedle stínu a chladu poskytoval pocit klidu. Šuměl listím, hlasy hmyzu a křídly ptáků.

Koncem června jsem měl čest být jedním z těch, kdo ve Stavovském divadle předávali Ceny Ď. „Ď“ jako poděkování za nezištnou pomoc potřebným či za podporu veřejně prospěšných institucí.

Tvrdé a měkké. Rozumí se „y“ a „i“. Je pro mě nemyslitelné, že by se bez nich mohla čeština obejít.

Letu Air France z Doualy do Mnichova, kterým jsem přednedávnem cestoval, by měl být věnován další díl cyklu Letecké katastrofy.

První víkend od začátku roku, který jsem strávil na chatě - a hned se děly důležité věci. V sobotu večer se narodilo první letošní mládě žirafy Rotschildovy a vzápětí vypukly vášně u varanů komodských. Něco neuvěřitelného! I poučného, řekl bych...

Starožitník na tržišti v Yaoundé měl bezbřehou snahu mi cokoli prodat. Nakonec zpod polic vytáhl zelenou armádní přilbu. Po obvodu ji zdobily výrazné prolisy a vepředu nesla trojbarevný znak. Výraznější poškození měla jen na vrcholku - jako by tam patříval bodec. Díky tomu mi připomněla prastaré...

Před pár dny jsme v kamerunském Limbe zašli do lidové rybí restaurace. Ještě jsme ani nezačali jíst, když u našeho stolu začal svou show předvádět místní imitátor Michaela Jacksona. Byl příšerný. Ošuntělé sako, ušmudlané kalhoty a prořídlé vlasy natočené do kudrlinek ponechme stranou, ale jekot,...

ČtvrtekNež jsem v letadle směřujícím do kamerunské Doualy usnul, četl jsem si v knize Zuráfa o tureckém místokráli v Egyptě Muhammadu Alím.

Pozvání do prezidentského paláce nedostávám každý den. Po pravdě, dostal jsem ho jen jednou, a to zrovna před pár dny v Udmurtsku na předhůří Uralu.

Zeptám se vás úplně na rovinu: Co si myslíte o pojídání hmyzu?