Mlýnský náhon v novém

Projekty podporované EU

25. 04. 2009


Starý mlýnský náhon byl vždy významným útočištěm ptáků, především drobným pěvcům. Zvláště po vybudování protipovodňové hráze podél Vltavy, vzniku Pavilonu kočkovitých šelem a expozice Ptačích mokřadů, mnohonásobně vzrostl význam břehových porostů kolem náhonu.

Mlýnský náhon, léto 2011, foto (c) Martin Anděra Mlýnský náhon, léto 2011, foto (c) Martin Anděra

Historie
Spodní část zoo protíná zbytek mlýnského náhonu. Odváděl vodu z Trojského mlýna do Vltavy ještě v první polovině 19. století. K původnímu mlýnu náležel také špejchar, dodnes zachovaná výrazná budova u spodního vchodu do zoo. V okolí náhonu, stejně jako v celé vltavské údolní nivě, se kdysi rozkládaly lužní lesy. Jilmy, duby a topoly černé rostly na pravidelně zaplavovaných březích. Pevně zakořeněné stromy odolávaly náporu vody při povodních, slepá a mrtvá ramena řeky plnila úlohu retenčních nádrží.

Nedávná minulost
Ve 20. století byl náhon zbytkem historické stavby a neměl přirozený přítok. Také lužní les na jeho březích postupně mizel, takže z něj zůstaly jen fragmenty. Po povodni v roce 2002 došlo v důsledku dlouhodobého zaplavení k usazení silné vrstvy jemného bahna, břehové porosty byly prakticky úplně zničené a otevřela se cesta erozi. Na odhalených plochách se uchytily náletové stromy a keře, takže růstu nového podrostu bránilo silné zastínění i vrstva spadaného listí.

Strouha před revitalizací, foto (c)archiv Zoo PrahaStrouha před revitalizací, foto (c)archiv Zoo Praha

Začátek projektu
Operační program Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) je jedním z programů v České republice, které využívají prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program je zaměřen na dostupnost dopravních služeb a informačních a komunikačních technologií, zvýšení kvality ochrany životního prostředí a podporu inovací a hospodářství založeného na znalostech.

Projekt Revitalizace mlýnského náhonu v Zoo Praha vznikl v roce 2009 a byl zařazen do prioritní osy 2: Životní prostředí, oblast podpory 2. 1. – Revitalizace a ochrana území. Podnětem ke zpracování projektu byl Plán a projekt ÚSES Zoologické zahrady v Praze Magistrátu hl. města Prahy.

Mlynský náhon - podzim 2009, foto (c) Tereza Mrhálková, Zoo PrahaMlynský náhon - podzim 2009, foto (c) Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Na základě dendrologického průzkumu bylo navrženo odstranění stanovištně nevhodných druhů rostlin a jejich nahrazení původními druhy dřevin a bylin. To vše s ohledem na přirozenou faunu tohoto území, především na ptáky, obojživelníky a plazy.

Cíle projektu
Cílem projektu bylo obnovení významu bývalého náhonu jak z hlediska ekologického, tak i návštěvnického.

  • Revitalizací území má vzniknout přirozené prostředí pro živočichy.
  • Obnoví se a stabilizuje přirozený biotop břehových společenstev, která hrají v krajině nezastupitelnou roli.

Projekt proto počítal s terénními úpravami vybraných částí náhonu, například s vytvořením mělčin pro růst vodních a vlhkomilných rostlin a vybudováním útočiště pro obojživelníky i umělé hnízdní nory pro ledňáčky říční.

Současnost
Koryto náhonu bylo vyčištěno a břehy zpevněny a vytvarovány tak, aby došlo ke zvýšení biodiverzity. Rozšířily se totiž plochy růst vlhkomilných a vodních rostlin a vznikly nové mikrobiotopy pro drobné živočichy. Došlo k probírce břehových porostů, přičemž původní vzrostlé stromy včetně několika druhově vhodných solitérních keřů bylo ponecháno. Platí to zejména pro vrby a topoly, které tvoří charakteristickou atmosféru lokality. Také solitérní topoly černé (Populus nigra), takzvané očkové topoly, byly zachovány, protože se vyskytují v těsném okolí náhonu a představují významný autochtonní prvek typický pro vltavské luhy. Svaky nad vodní hladinou byly nově osázeny domácími druhy rostlin a cílem potlačit nepůvodní druhy a posílit samoudržovací schopnost ekosystému.

Starý mlýnský náhon byl vždy významným útočištěm ptáků, především drobným pěvcům. Zvláště po vybudování protipovodňové hráze podél Vltavy, vzniku Pavilonu kočkovitých šelem a expozice Ptačích mokřadů vzrostl význam břehových porostů kolem náhonu mnohonásobně, takže byly zařazeny do trojského biokoridoru – soustavy na sebe navazujících původních porostů, které mají ptákům pomoci překonat během tahu území zoo.

V roce 2013, tedy čtyři roky po zahájení revitalizace, lze konstatovat, že se očekávání naplnilo měrou vrchovatou. Bývalý mlýnský náhon představuje vyvážený ekosystém se stabilizovanými porosty, do kterého se vrátily četné druhy živočichů. Léto tu tráví užovky podplamaté, již několik let zde vyvádějí mláďata poláci chocholačky, hojné jsou slípky zelenonohé, opakovaně tu lze pozorovat ledňáčka říčního. Potravu i vhodné prostředí k rozmnožování zde nachází několik druhů žab, vážek i dalších zástupců hmyzu, ve vodě se daří i malým rybám.

Informace
Starý mlýnský náhon dostal novou tvář. S jeho prostředím, živočichy i rostlinami návštěvníky seznamují panely, které jsou instalovány přímo podél břehů.

www.oppk.cz


ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní