Jasan pensylvánský

(Fraxinus pennsylvanica)

Původ a rozšíření:
Východní polovina Severní Ameriky (po Skalisté hory), jižně až k Floridě a Texasu. V ČR byly první jasany pensylvánské vysazeny v roce 1835 v Královské oboře v Praze.

Popis:
Dvoudomý opadavý strom dosahující výšky 15-20 m a zhruba poloviční šíře. V jeho domovině jsou známy i vyšší jedinci. Koruna je u mladých stromů pyramidální, později se vyvíjí do jakési vertikálně směrované formy. Velmi proměnlivý druh. Borka hnědá, šedohnědá, málo zbrázděná. Letorosty hnědé nebo olovově zelené. Pupeny vstřícné, světle hnědé.
Listy - lichozpeřené 25-40cm dlouhé, složené ze 7-9 podlouhlých kopinatých lístků, po okraji zubaté, lysé a lesklé, středně až tmavozelené. Na rubu světlejší, pýřité.
Květy - drobné nevýrazné v řídké latě 4-20 cm dlouhé vyrůstají na starém dřevě, těsně před letorostem.
Plody - hnědá až hnědočervená nažka dlouhá 2,5-6 cm, pouzdro je vřetenovitě kuželovité.

Podzimní zbarvení:
Nespolehlivé, nestálé. Některé stromy téměř nevybarvují, jiné jsou zářivě žluté. Pokud je kladen důraz na podzimní barevnost, je nutné rostliny množit vegetativně.

Zajímavost:
Pro svou pevnost je dřevo v Severní Americe využíváno k výrobě nářadí a sportovního náčiní (např. baseballové pálky, lyže), používá se i na kytary.

Pěstování:
Roste na živných a vlhčích půdách, v nivách řek. Dává přednost osluněným, teplejším stanovištím. Dobře snáší městské prostředí, je tolerantní k posypové soli; nehodí se však pro výsadbu do zpevněných ploch. Rychle rostoucí pionýrská dřevina. V západních státech USA, kde není původní, zplaňuje, stejně tak v teplejších oblastech Evropy. Má invazivní potenciál. Na jižní Moravě se šíří do lužních lesů.