Stan strážců

Stan strážců lesa dokresluje autentickou atmosféru okolí pavilonu. Naplněný je skutečnými předměty, které používali kamerunští strážci rezervace, případně jejich replikami. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Stan, který je součástí expozice pavilonu Rezervace Dja, představuje terénní základnu strážců stejnojmenného kamerunského území. Vidět zde můžete jak autentické předměty (staré vybavení strážců, pytlácká oka), tak modely zabavených zbraní lovců a modely trofejí z jejich nelegálních úlovků.

Vybavení strážců

Tábor strážců Rezervace Dja. Foto: Miroslav Bobek

Samotná jádrová oblast Biosférické rezervace Dja se rozprostírá na zhruba 526 000 hektarech, toto území (velikostí odpovídající zhruba rozloze celého Olomouckého kraje) chrání pouze necelých 60 strážců (údaj z roku 2022). Snahu lovit v rezervaci má přitom bezpočet pytláků. Strážci rezervace v hloubi pralesa čas od času uskutečňují několikadenní operaci s cílem odhalit gangy pytláků a pašeráků masa ulovených zvířat (tzv. bushmeatu). Jejich snahou je nepozorovaně se přiblížit k tábořištím organizovaným lovcům. V roce 2021 jich zlikvidovali na 200. Tábořiště jim slouží jako základny v pralese.

1. Puška strážce rezervace. Ecoguardi jsou vybaveni zbraněmi, aby byli schopní čelit zejména ozbrojeným pytláckým gangům. Jedním z úkolů strážců je po pytlácích aktivně pátrat. Tehdy podnikají i vícedenní výpravy do pralesa.
2. Kvalitní obuv je v náročném terénu zásadní a vlhké klima i dlouhé cesty pralesem dávají botám pořádně zabrat. Jak nám sdělil jeden ze strážců: „Ecoguard vydrží právě tolik, kolik toho vydrží jeho boty.“
3. Nádobí přijde vhod při vícedenním táboření v nitru pralesa.
4. Košťata jsou praktická pro smetení listí z místa, kde chcete postavit stan, pro udržování čistoty, ale třeba i k vymetení pavouků a štírů, kteří k vám do stanu nalezou.

Kromě typické zelené uniformy nosí strážci také zbraně. Gangy pytláků totiž bývají ozbrojené a jsou připraveny střílet. Foto: Miroslav Bobek

5. Krosna
6. Svítilny a čelovky
7. Holinky. Tyto položky patřily k první vlně podpory, kterou jsme strážcům poskytli v počátcích naší spolupráce. Díky prostředkům ze sbírkového konta „Pomáháme jim přežít“ bylo možné příslušníkům zdejší ochrany přírody zajistit základní vybavení pro náročnou práci v terénu: kromě výše uvedeného například stany, pláštěnky nebo satelitní telefony.

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při předání materiální pomoci strážcům rezervace Dja v roce 2011. Foto: Petr Slavík

Zabavené pytlácké náčiní

8. Pušky zabavené pytlákům. Mnohdy jsou vyrobené podomácku. Vlastníci pušky buď loví sami, nebo ji půjčují nájemným pytlákům spolu s patronami výměnou za určitý počet úlovků.
9. Ručně pletený koš, který jde navléct na záda jako batoh, slouží pytlákům k nošení středně velkých úlovků, například antilopek chocholatek. Jejich lov stejně jako například lov osináků či řekomyší je povolen pro osobní spotřebu.
10. Mačeta je univerzální nástroj pro sklizeň plodin, prosekávání cesty pralesem, ale i usmrcení chycených zvířat.
11. Pytlačení pomocí drátěných ok patří k nejčastějším metodám lovu. Chytají se do nich menší savci, ale může v nich uvíznout i šimpanz nebo gorila. Jen v roce 2021 strážci v Biosférické rezervaci Dja zneškodnili bezmála 2 000 nastražených ok.

Vlevo: k povinnostem strážců patří i hledání stop přítomnosti pytláků, jakými jsou například vystřílené nábojnice, a zabavování munice. Foto: archiv Zoo Praha

Vpravo: košík s upytlačeným kočkodanem muido na hranici rezervace Dja. Foto: Daniel Frynta

Zabavené části zvířat

12. Lebka dospělé gorily. Lov goril je v Kamerunu zákonem zakázán, přesto se stávají obětí pytláků, ať už náhodnou (natrefí-li na příležitostného lovce) nebo cílenou (gangy lovící na zakázku).
13. Lebka mláděte gorily
14. Gorilí ruka. O gorilách kolují nejrůznější pověry, které jejich tělesným částem přisuzují zázračné účinky, například zajištění moci a síly. Za celou gorilu může pytlák získat v přepočtu kolem 2 000 Kč. Překupníci ceny ještě více navyšují.
15. Pytel s luskouními šupinami. Luskouni se od přelomu tisíciletí stali zřejmě nejpašovanějším druhem savce. K lovu pro maso, k němuž dochází na místě, se přidal i obchod s jejich šupinami, který nasycuje zejména asijskou poptávku po tomto domnělém léčivu.

Vlevo: lebka gorily zabavená v kamerunském národním parku Campo Maan. Foto: Vít Lukáš

Vpravo: zachycené pytle s luskouními šupinami. Foto: Hana Geroldová

16. Lebka mandrila. Mandrilové jsou v Dja vzácní, často jde jen o migrující jedince. Přesto byly jejich ostatky zachyceny v místních pytláckých táborech.
17. Lebka chocholatky. Antilopky chocholatky jsou hojné a patří k nejčastějším úlovkům. Ve velkých výdutích před očnicemi mají umístěny výrazné pachové žlázy, jimiž si značí teritorium.
18. Lebka krokodýla. Občas se na trhu s bushmeatem objevují i plazi, například krokodýl čelnatý či konžský, ale také mohutné zmije gabunské nebo nosorožčí.
19. Stolička slona pralesního. Upytlačený slon může být zdrojem velkého výdělku, a to nejen kvůli slonovině. Prodat se dá téměř každá část jeho těla: kůže, uši, ocas, mozek i trus.

Pytláci zadržení strážci rezervace ve svém táboře v roce 2014. V popředí rozčtvrcený mandril. Foto: archiv Zoo Praha.

Vlevo: zákonem chráněný krokodýl konžský, zabavený strážci při silniční kontrole projíždějících vozů. Živá zvířata se povede zachránit jen výjimečně. Foto: Oliver Le Que

Vpravo: chocholatky modré (na snímku) jsou hojné a patří k nejčastějším úlovkům. Foto: Daniel Berti

Podpora Zoo Praha

Toulavý autobus a ochrana goril v Africe

Pomoc ohroženým druhům