Hadí kontinent

Krajta kýlnatá (c) Pavel Procházka

TŘI HLAVNÍ SKUPINY
V Austrálii se nesetkáme se zmijemi ani jejich příbuznými, a také užovek je zde jen minimum. Místo nich se zde do nebývalé pestrosti druhů vyvinuli jedovatí korálovcovití hadi, nenápadní žížalovití slepáci a nejedovaté krajty, které kořist dusí v závitech svalnatého těla. Zhruba polovina všech druhů krajt žije právě v Austrálii!

HADÍ SVALOVCI
Austrálii obývá 14 druhů krajt, od nejmenších pozemních přes středně velké stromové až po více než pětimetrové obry, kteří jsou ve své domovině nejdelšími hady vůbec. Všechny kořist přemáhají ve smyčkách svého těla a loví především plazy, ptáky či savce. Pozoruhodná je péče, kterou samice obvykle věnují svým vejcím: vlastním tělem je zahřívají, přičemž po celu dobu inkubace nepřijímají potravu.

PŘÍBUZENSTVO KORÁLOVCŮ
Korálovcovití jsou pestrou skupinou jedovatých hadů, do které patří nejen samotní korálovci, ale také třeba kobry a mamby. Australští korálovcovití hadi pak nabyli mnoha ještě rozličnějších podob. Jsou mezi nimi malé, skrytě žijící a málo jedovaté druhy, bachratí číhači podobní zmijím i velcí, aktivní a superjedovatí slídiči typu pakober či tajpanů. A dokonce i nejjedovatější suchozemský had světa, tajpan menší.

OCAS JAKO NÁVNADA
Nesmírně zajímavými hady typickými právě pro Austrálii jsou smrtonoši. Patří mezi korálovcovité hady, ale zavalitou postavou a velkou trojúhelníkovitou hlavou se podobají spíše zmijím, a podobně jako ony mají velké jedové zuby v přední části tlamy. Většinu času tráví schovaní v opadance či klestí a nehybně číhají na kořist. Vidět z nich je jen výrazná špička ocasu, která se kroutí a svíjí kolem hlavy a láká kořist na dosah.