Jak je to s tygrem Rádžou a proč tu jsou zoologické zahrady

Ostatní články

Zoo Praha  |  11. 06. 2021


Obdrželi jsme žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Považujeme za vhodné položené otázky i naše odpovědi v plném znění zveřejnit. Jde totiž nejen o osvětlení některých konkrétních skutečností, ale také obecných principů – a v důsledku rovněž o pochopení smyslu moderních zoologických zahrad.

Tygr ussurijský Rádža. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha Tygr ussurijský Rádža. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha

Jaká je praxe s utrácením přespočetných zvířat ve Vaší zoo?
Stejně jako přírodní populace i chovy v lidské péči produkují nadbytečné jedince. V našem zařízení jsou umístěni na nabídkovou listinu databáze ZIMS, a pokud jsou součástí chovného programu EAZA, informujeme o nich koordinátora EEP. Pokud jde o druh, který není součástí chovného programu, umisťujeme tato zvířata i do zařízení mimo EAZA, včetně soukromých chovů – v případě, že nejde o druhy, jejichž umístění do soukromých chovů by bylo v rozporu s legislativou anebo našimi nároky na chovatelské zařízení a zajištění péče. Teprve když vyčerpáme všechny tyto alternativy a nadbytečné zvíře zabírá chovatelský prostor jiným jedincům, dochází k utrácení zvířat (u druhů s EEP po souhlasu příslušného koordinátora). Ročně jde o počet v řádu jednotek jedinců – v tom nejsou zahrnuty domácí druhy zvířat určených ke zkrmování, krátkověcí drobní hlodavci a krátkověcí drobní ještěři, jejichž chovy jsou z biologické podstaty založeny na trvalé výrazné nadprodukci.

Bývají potomci tygra Rádži utráceni? Pokud ne, jaká jsou řešení?
Vzhledem k tomu, že tygr Rádža dosud žádné potomky neměl, tak utráceni nebývají. Neutráceli jsme ani jiná tygří mláďata z důvodu regulace populace, nicméně jsme na tuto alternativu připraveni. Pokud došlo k utrácení velkých koček, tak to dosud bylo vždy v souvislosti s jejich zdravotním stavem či věkem.

Dochází k regulaci/omezení množení?
Ano, k regulaci rozmnožování dochází. Prostor zoologických zahrad je konečný a regulace rozmnožování je nezbytný nástroj v udržení rovnováhy mezi potřebnou velikostí populace a nabídkou prostoru a v udržování chovatelsky příznivé věkové struktury populace a její dynamiky. K regulaci se používají různé přístupy – rozdělení pohlaví (resp. rozdělení pohlaví v době říje), antikoncepce, veterinární zákroky (kastrace, vasektomie), eutanazie. Všechny mají svá pro a proti, první tři nicméně znemožňují zvířatům komplexní chování reprodukční i mateřské a negativně ovlivňují jejich fyziologii a welfare. Poslední varianta regulace – řízená eutanazie v době biologického osamostatnění mláďat – umožňuje normální reprodukční, mateřské a sociální chování a napodobuje přírodní proces, kdy se mláďata rodí v nadprodukci a přírodní selekcí dochází k udržení velikosti populace v rovnováze.

Zvažuje se utracení Rádži? Popřípadě byl utracen?
Nezvažuje a utracen nebyl.

Kolik tygrů v současné době ve Vaší zoo chováte?
Chováme šest tygrů tří různých poddruhů.

Kolik tygrů bylo k dnešnímu dni utraceno?
Nebyl utracen žádný tygr z jiných důvodů než závažný zdravotní stav nebo senilní stav způsobený věkem – viz níže připojený seznam (případy od přelomu století):

Tygr sumaterský
M48 – kotě, závažná vrozená vada ledvin; F41 Madelena – věk; F29 Putsi – věk;

Tygr ussurijský
F85 Maja – zdravotní stav, věk; M84 Mauglis – věk; F82 Marilei – zdravotní stav, věk; M75 Xeron – věk; F64 Santa – epilepsie, věk; M62 Ligar – věk; M58 Assuri – věk; F57 Smoky – věk, slepota.

Zvažujete možnost prosazovat změny, které by vedly k umístění nepotřebných zvířat (určených k utracení – „eutanazii“) do zoologických zahrad mimo EAZA?
Dodržujeme standardy a postupy EAZA a umístění zvířat mimo EAZA považujeme u řady druhů pouze za odložení problému a jeho přesun na další chovatele, nikoliv za změnu, která by byla řešením situace. Pokud považujeme umístění zvířete do nečlenského zařízení za smysluplné, jednáme o něm s koordinátorem chovného programu EAZA.

Jsou naše zoologické zahrady schopné vysvětlit zaměstnancům organizace EAZA v Nizozemsku, že je potřeba spolupracovat se všemi dobrými zoologickými zahradami na celém světě? Že za podmínky, které si klade EAZA, platí životem tisíce zdravých zvířat ročně?! Máte možnost komunikovat s koordinátory chovů a vznášet připomínky a návrhy?
S koordinátory chovných programů pravidelně komunikujeme, i my jsme koordinátory řady chovných programů. Zvířata, která byla utracena v rámci regulace populace, nepovažujeme za zbytečná, sehrála v chovu významnou roli – fyziologickou, sociální, tréninkovou.

Zapojí se vaše zoo masivně do boje proti pytlákům, farmám, proti černému trhu se zvířaty, vypracuje skutečně důkladné a plnohodnotné programy reintrodukce, aby všechna zvířata, u kterých je to možné, byla navrácena k svému přirozenému životu? Proč jinak držet v zajetí druhy, které navrátit nelze ani dnes a ani za desítky či stovky let, a dále je rozmnožovat a následně utrácet?
Zoo Praha dlouhodobě realizuje a či financuje ochranářské in situ projekty, které mimo jiné cílí proti pytlákům, ilegálnímu obchodu se zvířaty či jejich produkty. Jedná se zejména o úspěšný projekt Toulavého autobusu cílícího na ochranu goril nížinných a ostatních ohrožených zvířat v oblasti biosférické rezervace Dja v Kamerunu, projekt záchranné stanice pro luskouny a další ohrožená zvířata v Laosu či obdobný projekt na ochranu luskounů v Indonésii.

Mezi vlajkové in situ aktivity Zoo Praha patří dlouhodobá podpora a realizace reintrodukčního projektu koní Převalského. V letech 2011 až 2019 bylo v rámci projektu „Návrat divokých koní“ převezeno z České republiky do Mongolska a následně vypuštěno do volnosti 34 koní, přičemž další 4 byli přepraveni mezi dvěma reintrodukčními projekty na území Mongolska. Tento projekt se také soustředí na neméně důležitou podporu souběžných aktivit bezprostředně souvisejících s ochranou koní Převalského a jejich prostředí. Jedná se zejména o podporu činnosti strážců Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B (pořízení motocyklů, automobilů, dalekohledů, zimního vybavení, výstavba strážních postů, seníků atd.). V roce 2019 za přispění Zoo Praha došlo k též zásadnímu rozšíření chráněné oblasti Velká Gobi B, a to téměř na dvojnásobek dosavadní rozlohy. Zoo Praha se věnuje i dalším reintrodukčním projektům, jako v případě zubra evropského v Polsku či v Ázerbájdžánu či supa mrchožravého v Bulharsku, kdy jen díky úspěchům Evropského chovného programu EEP, který vedeme, je možné vypouštět supy zpět do přírody.

Realizace vlastních či podpora in situ projektů realizovaných jinými organizacemi je dlouhodobou prioritou Zoo Praha, na kterou je kladen velký důraz. Pro zajištění přirozeného života volně žijících zvířat jsou podstatné i jiné formy podpory než jen reintrodukce. Kromě již zmíněných projektů Zoo Praha podporuje mnoho dalších – ochrana gaviálů indických na řece Čambal, ochrana sajgy mongolské v západním Mongolsku, ochrana a monitoring velbloudů divokých v jihozápadním Mongolsku, ochrana a vytvoření záchranného chovu volavky císařské v Bhútánu, ochrana a monitoring ďáblů medvědovitých na Maria Island na Tasmánii, v Austrálii dále ochrana a management záchranných populací paropuch corroboree, vakoplchů trpasličích, klokanů skalních či strašilek humřích, včetně následných vypouštění zvířat do přírody, ochrana gibona annámského ve Vietnamu, krasky jávské v Indonésii a mnohé další. Samostatnou kapitolou byla bezprostřední pomoc zvířatům postiženým lesními požáry v Austrálii.

Zvířata v zoologických zahradách jsou ambasadory přírodního světa v naší současné urbánní civilizaci a kultuře a mimo jiné pomáhají i generovat finanční prostředky pro realizaci ochranářských in situ projektů. Chov zvířat v lidské péči nám umožňuje vytvářet jejich záložní populace, předvést je veřejnosti, získávat o nich vědecké informace a zejména jejich prostřednictvím vytvářet povědomí o nezbytnosti ochrany přírody v měřítkách populací, druhů a ekosystémů. To je náš skutečný cíl, ne záchrana jednotlivců a chov domestikovaných mazlíčků. Přenést všechna zvířata, u kterých je to možné, z chovu v lidské péči do přírody nedává žádný smysl a rozhodně to není způsob, jak zajistit ochranu druhů a jejich přežití.

Pokusíte se postupně transformovat v záchranné stanice pouze pro zvířata vyžadující zvláštní péči, která už do přírody vrátit nelze? Dokáží zoologické zahrady projít touto změnou? Zvládnou skutečně plnit svou vzdělávací funkci? Nebýt jen zábavou, ale především ukázat veřejnosti, že právě v důsledku lidské činnosti jsou zvířata za mřížemi a nikdy tam nebudou žít plnohodnotný život? Zoo Praha patří mezi nejkrásnější zoo na světě. V České republice jste bezkonkurenčně na prvním místě. Budete stát na špičce i při plnění nových úkolů této doby?
Požadavek na podobnou transformaci je zásadním nepochopením činnosti nejen zoologických zahrad, ale hlavně nepochopením smyslu ochrany přírody vůbec. Jak již částečně vyplynulo z odpovědi na předešlý dotaz, ochrana přírody nespočívá v navracení zvířat „na svobodu“. Spočívá ve vytváření a ochraně celých populací a přirozených ekosystémů, ve kterých žijí. V ochraně nejen původních ekosystémů, ale i ve vytváření krajiny, ve které je lidská aktivita (zemědělství, lesnictví, lov, rybolov) dlouhodobě udržitelná a profitují z ní jak lidé, tak zvířata.

Související příspěvek

Podpůrné stanovisko Zoo Ostrava k chovu zvířat v Zoo Praha


Samice supa mrchožravého Bojana kroužící nad svahy východních Rodop. Bojana je prvním supem mrchožravým odchovaným v lidské péči, který se po své cestě do Afriky vrátil zpět na Balkán. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Samice supa mrchožravého Bojana ze Zoo Praha je nadějí pro budoucnost svého druhu.

Pokladny a pavilony jsou otevřeny do 19.00, v areálu můžete zůstat až do 21.00. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Zoo Praha je již otevřena na 100 % kapacity. Počet lidí v pavilonech je limitován tak, aby bylo možné dodržet 1,5 metrový rozestup...




Přihlášení k newsletteru