Lilly a Endy odjeli „domů“

V letech 2002–2018 bylo v Zoo Praha úspěšně odchováno dvaadvacet mláďat supů mrchožravých, což je ze všech zoo nejvíc. Od roku 2014 pak pražská zoo aktivně podporuje ochranu dravců na Balkáně. Ve spolupráci s Green Balkans, Birdlife Bulgaria a Vulture Conservation Foundation ordanizujeme návrat supů mrchožravých do přírody. Po prvních třech supech vypuštění v severním Bulharsku v roce 2016 dostalo v loňském roce šanci k návratu do přírody rekordních sedm supů mrchožravých odchovaných ve třech zoologických zahradách. Po jednom mláděti bylo předáno k vypuštění ze Zoo Zlín a ze Zoo Jerez la Frontera, dalších pět mláďat se vylíhnlo v Zoo Praha. Vzhledem k tomu, že ochrana supů mrchožravých v Evropě nemá dlouhou historii, není ještě zpracována metodika pro jejich vypouštění. Na základě jednání v rámci Vulture Conservation Foundation a Birdlife International byl odsouhlasen projekt návratu supa mrchožravého do přírody, jehož hlavní těžiště probíhá v Bulharsku. Další dílčí projekty probíhají v Itálii a v Portugalsku. Balkánská populace je v dlouhodobém horizontu předmětem ochrany i pro Zoo Praha. V minulých letech jsme vyložili finanční prostředky na výstavbu chovných voliér ve Staré Zagoře, realizaci krmného místa blízko původního hnízdiště a v neposlední řadě jsme podpořili pořízení terénního vozu s přívěsem, aby ochránci přírody zajistili dostatek krmiva na krmných místech v těžko nepřístupném terénu.

Letošní přesun chovného páru Lilly a Endyho do Bulharska je dalším počinem v záchraně nejvzácnějších evropských supů. Lilly je dokonce jedním z mála supů balkánské krevní linie, kteří jsou zahrnuti v evropském záchranném programu EEP. Vylíhla se v roce 1996 v přírodě v Bulharsku, zatímco Endy je prvním mládětem supa mrchožravého vylíhnutým v Zoo Praha. Tři z jejich společných potomků byli v Bulharsku vypuštěni již v předchozích letech.

Reintrodukční program ve Východních Rodopech používá také metodiku, podle níž je třeba, aby vypouštěná mláďata nebyla starší než několik týdnů. Proto se pražští chovatelé i bulharští ochránci přírody rozhodli přesunout do chovné stanice ve Staré Zagoře dospělý pár, aby mláďata nemusela podstupovat náročnou cestu do 1 700 km vzdálených hor. Pracovníci záchranného centra tak budou moci operativněji přepravovat mláďata na hnízda adoptivních rodičů v přírodě, odkud pak přirozeně odlétnou.

To, že naše aktivity přinášejí pozitivní výsledky, dokládá zejména loňský rok. Poprvé bylo odchováno mládě supa mrchožravého v „našich“ voliérách ve Staré Zagoře. Zároveň se tento rodičovský pár osvědčil i při prvním pokusu o podsazení mláděte vylíhnutého v Zoo Praha pod pár hnízdící v přírodě, který v té době odchovával jedno své mládě. Mláďata ve věku tří týdnů se ale na hnízdě nesnesla, a proto muselo být „naše“ mládě odebráno. Abychom nemuseli vézt mládě, kterému jsme dali jméno Blanka, 1 700 km zpět do Prahy, rozhodli jsme se ho podložit pod pár ve stanici. Hnízdo bylo pod neustálým dohledem kamer, takže jsme měli poměrně přesné informace o tom, co se na něm děje. Po dvou dnech jsme mohli konstatovat, že se adopce povedla. Ve věku dvou měsíců bylo mládě opět převezeno do hnízda v přírodě, a tentokrát se nejen vše podařilo bez problémů, ale mladá samička dokonce na začátku září zahájila svou migrační trasu na jih. Všechna mláďata mají vysílačky, proto víme, že cílem Blanky se stala Etiopie. Mezitím byla na konci srpna vysazena na umělé hnízdo v přírodě další dvě mláďata, Zikmund a Anna. Také ona vyrazila na cestu dlouhou 4 000 km, ale ukázalo se, že nemají dost zkušeností a je to úkol pro ně příliš náročný. Zikmund byl odchycen v Řecku a vrátil se na zimu do záchranné stanice, Anna doletěla do Turecka, kde byla rovněž odchycena a značně vyčerpaná předána do zoo k rekonvalescenci.

Vzhledem k těmto poznatkům jsme se rozhodli pro metodu opožděného vypouštění. Mláďata jsou při ní vypuštěna do aklimatizační voliéry na jaře, kdy už je jim téměř rok. Tímto způsobem jsme v loňském roce vypustili tři pražská mláďata Akagu, Boyanu a Polyu a samečka Panteleye, který se vylíhl v Zoo Jerez la Frontera a byl odchován v Praze. V září se všichni „dorostenci“ vydali na cestu, ale každý jiným směrem. Zatímco Panteley zůstal na Krétě, Akaga zimuje v Etiopii, Polya doletěla do Súdánu a Boyana, která odletěla jako poslední, tráví svou první zimu v Čadu. První výsledky ukazují, že projekt má značnou šanci na úspěch. U sledovaných mláďat z volně žijící populace jich pouze 30 % zdárně dosáhlo cíle, zatímco mláďata pocházející ze zoologických zahrad dosáhla v prvním roce pětiletého projektu úspěšnost doletu do zimoviště dokonce 60 %. A to je velká naděje pro přežití druhu i do budoucna.

Lenka Pastorčáková
Antonín Vaidl