Úspěšný rok Zoo Praha

Ostatní články

Miroslav Bobek  |  31. 12. 2018


Návštěvnost Zoo Praha v roce 2018 již potřetí za sebou překročila hodnotu 1,4 milionu osob. Konkrétně činila 1 427 491 návštěvníků, což vzhledem k extrémním letním teplotám i absenci lávky od Stromovky považujeme za nečekaný úspěch. O oblibě pražské zoo ostatně svědčí i skutečnost, že byla cestovatelským serverem TripAdvisor opět vyhodnocena jako 5. nejlepší na světě. Úspěšný byl rok 2018 i chovatelsky s 1340 mláďaty 219 druhů savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Stejně jako v uplynulých letech jsme pro vás sestavili přehled deseti nejdůležitějších událostí roku.

#1 Otevření nové restaurace Gaston a zahájení výstavby australské expozice

Při zahájení hlavní sezóny roku 2018 byl slavnostně otevřen zcela přestavěný objekt restaurace Gaston. Je v něm nyní k dispozici 70 míst ve vnitřních prostorách a 230 na venkovní terase. Vedle samoobslužné restaurace zahrnuje nový Gaston rovněž gril, cukrárnu a prodejnu suvenýrů. Náklady na jeho výstavbu v pojetí, které by mělo být mnohem odolnější případné další povodni, činily 56 milionů korun. V červenci byla zahájena výstavba expozice, která představí australskou, resp. tasmánskou faunu, a to včetně ďábla medvědovitého. Konečně po překonání všech myslitelných potíží došlo v prosinci k vyhlášení soutěže na zhotovitele nového pavilonu goril.

Znovuotevřená restaurace Gaston, jejíž součástí je také cukrárna a gril, byla pojmenována podle legendárního lachtana, který zahynul během povodně 2002. Foto Petr Hamerník

#2 Maňásek

Z dlouhé řady zajímavých a výjimečných mláďat vybočil Maňásek. Tak začali chovatelé říkat mláděti krasky krátkoocasé jávské, které uměle odchovali právě za pomoci maňáska (to proto, aby u něj nedošlo k nežádoucímu imprintingu). V případě tohoto poddruhu jde dnes skutečně o každého jedince, protože v přírodě jich žije méně než 100 a v lidské péči řádově desítky… Odchov Maňáska byl navíc jedním z našich příspěvků ke kampani Silent Forest, kterou na ochranu zpěvných ptáků jihovýchodní Asie vyhlásila EAZA.

Podomácku vyrobený maňásek měl barvy dospělé krasky krátkoocasé jávské, aby mládě později správně reagovalo na příslušníky svého druhu. Foto Petr Hamerník

#3 Vzácní a jedineční

Hlavní outdoorová kampaň roku a na ni navázané další aktivity byly věnovány „vzácným a jedinečným“ zvířatům Zoo Praha. Na billboardech, citylightech, ale i v areálu zoo byli postupně představováni plazi, ptáci a savci, kteří v celosvětovém měřítku patří mezi kriticky ohrožené, ohrožené anebo i „jenom“ zranitelné. Současně kampaň upozorňovala na druhy, pro něž Zoo Praha vede Evropské záchovné programy či plemenné knihy a sehrává tak v úsilí o jejich záchranu zvláště významnou roli. Postupně vznikla kolekce 17 „vzácných a jedinečných“ počínaje želvou batagurem tuntong přes bažanta Edwardsova až po gibona stříbrného.

Batagurové patří k nejatraktivnějším, současně však i nejohroženějším sladkovodním želvám světa. Kriticky ohrožené batagury tuntongy momentálně ze všech evropských zoologických zahrad chová pouze Zoo Praha. Foto pro billboard z kampaně Vzácní a jedineční Tereza Mrhálková

#4 Návrat divokých koní a další aktivity

V pořadí osmý letecký transport koní Převalského z České republiky do západního Mongolska proběhl opět úspěšně a počet přepravených koní stoupl na 31. Zoo Praha ovšem i nadále podporovala Přísně chráněnou oblast Gobi B a vyvíjela další aktivity na ochranu kopytníků v Mongolsku. Podařilo se také uzavřít memorandum o spolupráci v této oblasti mezi Zoo Praha a mongolským ministerstvem životního prostředí a turismu. Započala či nadále pokračovala rovněž realizace anebo podpora mnoha dalších in situ projektů, mj. Toulavého autobusu v Kamerunu, výzkumu a ochrany gaviálů v Indii, návratu supů mrchožravých na Balkán, pátrání po saole ve Vietnamu nebo úsilí zachránit Balikpapanský záliv v Indonésii pro kahau nosaté.

Mnohé z klisen koní Převalského, které Zoo Praha přepravila do Mongolska, mají své potomky a dvě z nich se dokonce již staly babičkami. Na snímku vypouštění koní přepravených v červnu 2018. Foto Markéta Bobková

#5 Nejmenší savec světa

V pavilonu Afrika zblízka mohou návštěvníci od letních prázdnin vidět nejdrobnějšího savce světa: bělozubku nejmenší. Nezapočteme-li délku ocasu, měří tento miniaturní hmyzožravec v dospělosti pouze tři až pět centimetrů. Váží sotva kolem dvou gramů, v průměru dokonce jen 1,8 gramu. O bělozubce nejmenší se uvádí, že udělá asi 780 pohybů za minutu a srdce jí přitom bije rychlostí zhruba 1200 až 1500 úderů za minutu, to je 20 až 25 úderů za sekundu! Většinu času, kdy je bdělá, věnuje hledání a lovu kořisti. V našem chovu jsou jí většinou cvrčci, kterých denně spotřebuje 10 až 15.

Bělozubka nejmenší je velikostně srovnatelná spíše s hmyzem než s jinými savci. Přesto má významného konkurenta: jako nejmenší savec světa je někdy označován také netopýrek thajský. Foto Petr Hamerník

#6 Veterinární konference

Za významné organizační spoluúčasti pražské zoo proběhla ve dnech 4. až 12. října v Praze konference evropských a amerických veterinářů, kteří se zabývají péčí o zdraví zvířat žijících v zoologických zahradách a ve volné přírodě – 2018 Joint EAZWV/AAZV/Leibniz-IZW Zoo and Wildlife Health Conference. Této události se zúčastnilo 610 specialistů z 52 zemí a přednáškové bloky obsáhly široké spektrum témat jako např. nové poznatky v medikaci, klinické případy u různých skupin a druhů zvířat nebo etické aspekty péče o zvířata a jejich welfare. Proběhlo rovněž několik workshopů, z nichž dva – základy manipulace s exotickými ptáky a pokročilá anesteziologie – se uskutečnily přímo v Zoo Praha.

Při zahajovacím ceremoniálu konference evropských a amerických veterinářů byl připomenut „válečný ředitel“ Zoo Praha, plukovník MVDr. Jan Vlasák. Foto Petr Hamerník

#7 Mládě pandy červené a další výjimečné přírůstky

Také rok 2018 přinesl veřejností obdivovaná mláďata. Šlo zejména o další mládě hrabáče kapského, čtyřčata geparda, mládě gibona stříbrného – a v neposlední řadě o historicky druhé mládě pandy červené odchované v Zoo Praha. Toto mládě se narodilo 2. července rodičům Wilmě a Patovi, ale dlouho zůstávalo v péči matky, ukryté v porodních boudách. Návštěvníci jej mohli pravidelně vídat až od přelomu září a října. Ve věku čtyř měsíců se podařilo určit, že jde o samečka, a na počátku prosince jej jeho kmotr Miroslav Donutil pokřtil jménem Flin.

Narození samečka Flina bylo pro chovatele Zoo Praha do značné míry překvapivé. Jeho matka Wilma je totiž velmi mladá, zatímco otec Pat má naopak nejlepší roky za sebou. Foto Petr Hamerník

#8 Úhyn hrocha Slávka

V sobotu 6. října uhynul v necelých 34 letech samec hrocha obojživelného Slávek. Bez nadsázky šlo o jedno z ikonických zvířat Zoo Praha. Do historie vstoupil Slávek především jako jeden ze symbolů katastrofální povodně roku 2002. Když tehdy voda zaplavila pavilon tlustokožců, asi nikdo nepředpokládal, že by v přízemí uvězněný hroch Slávek mohl přežít. Posléze ho však k všeobecnému překvapení objevili dobrovolníci živého a zdravého v prvním patře. Nato vznikl i snímek, na kterém má Slávek svou širokou hlavu vystrčenou z okna pavilonu. Tato fotografie přinesla naději, že podobně jako tisíciletou vodu přežil Slávek, vzpamatuje se z ní i celá pražská zoo.

Hroch Slávek na fotografii, která obletěla svět a stala se jedním ze symbolů katastrofální povodně v roce 2002. Foto Matěj Třešňák

#9 Přechod na kompostovatelné jednorázové nádobí a spuštění kompostovací linky

Během roku 2018 Zoo Praha nahradila veškeré jednorázové plastové nádobí používané v areálu nádobím kompostovatelným, spustila osvětovou kampaň mezi návštěvníky a jako první z českých zoologických zahrad zavedla ve spolupráci se společností IPODEC – ČISTÉ MĚSTO ve zkušebním provozu linku na zpracování kompostovatelného odpadu. V praxi to znamená, že se např. místo 800 000 plastových kelímků budou napříště používat kelímky vyrobené ze škrobu a ty se spolu s dalším jednorázovým nádobím a zbytky jídla z restaurací zkompostují přímo v areálu zoologické zahrady.   

Po otevření kompostovací linky dokáže Zoo Praha přímo ve svém areálu použité jednorázové nádobí nejen zkompostovat, ale výsledný materiál bude také dále zužitkovávat. Foto Petr Hamerník

#10 Tři koruny ze vstupu na ochranu ohrožených druhů

Rada hlavního města Prahy 20. listopadu schválila, že na in situ projekty Zoo Praha půjdou napříště tři koruny z každého vstupu namísto dosavadních dvou. Vedle toho jsou projekty, kterými Zoo Praha pomáhá chránit ohrožené druhy v oblastech jejich přirozeného výskytu, financovány také prostřednictvím sbírky „Pomáháme jim přežít“ (číslo účtu 43-680 466 0247/0100) a z příspěvků partnerských organizací, např. Komerční banky nebo společnosti Alimpex Food. Druhá z uvedených společností dala v roce 2018 do prodeje tvarohovo-smetanové krémy řady Krajanka ZOO a z každého kelímku odvádí pražské zoo deset haléřů na ochranu goril nížinných, koní Převalského a gaviálů indických.

Jedním ze zásadních projektů Zoo Praha zaměřených na ochranu přírody je Toulavý autobus. Orientuje se na osvětu mezi kamerunskými dětmi a na jejich vzdělávání s cílem omezit pytláctví v oblasti biosférické rezervace Dja. Foto Martina Matysová

Děkujeme všem, kdo k úspěchu Zoo Praha jakkoli přispěli, i těm, kdo ji prostě mají rádi!

Miroslav Bobek
ředitel Zoo Praha


Koně Převalského běží krajinou svých předků v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B v Mongolsku. Takový pohled bude již brzy realitou i ve stepi Altyn Dala ve středním Kazachstánu. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

První transporty koní Převalského z Evropy do Kazachstánu proběhnou letos v červnu v rámci projektu Návrat divokých koní 2024. Dva armádní letouny CASA s celkem osmi koňmi na palubě odstartují 3. června z letišť v Praze a...

Děkujeme, že přispíváte na pomoc ukrajinským zoologickým zahradám! Níže si můžete přečíst, jak jsou vybrané finanční prostředky využívány.




Přihlášení k newsletteru