Dvanáct mláďat u leguánů kubánských

Novinky u zvířat

Zoo Praha  |  23. 07. 2015


V těchto dnech se v pražské zoo vylíhlo dvanáct mláďat leguánů kubánských. Jedná se o druh, který se Zoo Praha v roce 1993 podařilo rozmnožit jako první zoo v Evropě. Díky tomuto rozmnožení se nastartovaly současné mezinárodně uznávané úspěchy pražské zoo v chovu plazů.

Odchov mláďat leguánů kubánských patří mezi mezinárodně uznávané úspěchy pražské zoo. Petr Velenský, Zoo Praha Odchov mláďat leguánů kubánských patří mezi mezinárodně uznávané úspěchy pražské zoo. Petr Velenský, Zoo Praha

„V expozici v Pavilonu šelem a plazů je stále k vidění zakladatel chovu leguánů kubánských u nás samec Pepíno, který je ovšem na výminku. Hlavní expoziční pár tvoří 22 letá Pepínova dcera, které říkáme Bezprstá, a samec Matouš,“ říká ke svým svěřencům Petr Velenský, kurátor plazů a obojživelníků Zoo Praha.

Čerstvá mláďata musí strávit pár týdnů v odchovném teráriu v zázemí, ale v boční expozici jsou mezitím k vidění mláďata loňská. Od úspěšného rozmnožení v roce 1993 se v Zoo Praha vylíhlo 165 mláďat leguánů kubánských, většina z nich byla poslána do světa, konkrétně do 14 zoologických zahrad u nás, v Evropě i mimo ni. Na leguána kubánského vede pražská zoo plemennou knihu.

Chov leguánů kubánských prošel i kritickým obdobím v druhé polovině devadesátých let, než chovatelé přišli na to, že spokojená monogamie vede k neplodnosti samců.

„Nyní má hlavní rozmnožující se samec vždy na dohled přes skleněnou přepážku soka, ze kterého musí mít obavy. Ritualizované souboje přes sklo vedou k vyšší produkci testosteronu a tím i k oplozeným vajíčkům,“ dodává Petr Velenský.

Vejce leguánů kubánských se vyvíjejí ve stálé teplotě 31,5°C kolem 75 dní. Při líhnutí mládě „vaječným zubem“, tedy ostrým výčnělkem na horní čelisti nařízne kožovitý vaječný obal, vykoukne a v této poloze setrvá minimálně 24 hodin. Přitom natahuje do břicha přes pupeční šňůru zbylou zásobu žloutku. Ta mu vydrží zhruba na týden samostatného života. Poté začíná přijímat potravu, nejprve hmyz, pak i zelené listy, jež jsou jeho hlavní stravou celý život. Na rozdíl od pozemních dospělých vedou mláďata stromový způsob života.

Mláďata při líhnutí „vaječným zubem“, ostrým výčnělkem na horní čelisti naříznou kožovitý obal vejce. Petr Velenský, Zoo Praha


Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...

Gepardí mláďata začínají po necelém měsíci života neohrabaně a opatrně chodit. Stále jsou plně závislá na mateřském mléce. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila mláďata gepardů. Paterčata přišla na svět 18. června a zatím zdaleka nepřekonala kritické období. Jejich matka o ně navzdory nezkušenosti pečuje vzorně, přičemž spolu s potomky setrvává v zázemním...




Přihlášení k newsletteru