Psi ušatí se starají o pět štěňat

Novinky u zvířat

09. 08. 2012


Středa 8. srpna 2012

Štěňata psů ušatých v pražské zoo, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo PrahaV Zoo Praha se narodila pětice psů ušatých, které mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Afrika zblízka. Pražský chovný pár psů ušatých přivedl v posledních šesti letech na svět celkem 27 mláďat a všechna štěňata se podařilo úspěšně odchovat. K tomuto výjimečnému výsledku přispělo i to, že rodičům s odchovem pomáhají starší sourozenci štěnat, takzvaní helpeři.

Současný chovný pár psů ušatých je v pražské zoologické zahradě od roku 2005, samice pochází z jihoafrické farmy. První mláďata přivedla na svět dva roky po svém příchodu do Prahy; následovalo dalších pět vrhů štěňat.

Před rokem 2007 nebyla pražská zoo v chovu psů ušatých tak úspěšná: za čtvrt století odchovala jen pět mláďat. „Společně s vybudováním nové expozice pro psy ušaté jsme změnili i metodiku jejich chovu: zvířatům jsme umožnili, aby si budovala své vlastní nory, a u chovného páru ponecháváme takzvaného helpera – starší mládě, které pomáhá s odchovem svých nově narozených sourozenců,“ vysvětlil kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl. Ve volné přírodě jsou „helpeři“ běžným jevem, v odchovu v lidské péči se jich však příliš často nevyužívá.

Štěňata psů ušatých se rodí v noře, kterou pro ně připraví jejich rodiče. Pražský chovný pár má sice ve svém výběhu k dispozici noru umělou, ale dává jednoznačně přednost té, kterou si vyhrabal sám. Štěňata se mimo noru poprvé vydávají zhruba 17 dní po porodu.

Pětice pražských štěňat už noru opustila a postupně se seznamuje s venkovním výběhem. Prozatím se mláďata většinou neodvažují do vnitřních prostor pavilonu Afrika zblízka, který pro ně představuje neznámé území, a proto jim rodiče přenášejí potravu z pavilonu ven. Návštěvníci tak mohou vedle her štěňat a jejich zvědavého prozkoumávání okolí pozorovat i to, jak mláďata „žebrají“ o jídlo u dospělých psů. „Pes ušatý se od ostatních psovitých šelem liší tím, že žere hmyz. K pojídání hmyzu má také uzpůsobený svůj velmi drobný chrup, který se skládá z 48 zubů,“ popsal Brandl.

Nejvýraznějším znakem tohoto zvířete však jsou, jak už ostatně napovídá jeho jméno, obrovské ušní boltce, které svou délkou přesahují délku jeho hlavy. V africké domovině psa ušatého slouží jeho boltce jako víceúčelové zařízení: zachycují i velmi slabé zvuky vydávané hmyzem, kterým se pes živí, a zároveň psovi pomáhají odvádět z těla přebytečné teplo.

V přírodě přežijí průměrně dvě štěňata z jednoho vrhu.

Samec psa ušatého se svým potomkem, foto © Tomáš Adamec, Zoo Praha

Samec psa ušatého se svým potomkem, foto © Tomáš Adamec, Zoo Praha

Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...

Gepardí mláďata začínají po necelém měsíci života neohrabaně a opatrně chodit. Stále jsou plně závislá na mateřském mléce. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila mláďata gepardů. Paterčata přišla na svět 18. června a zatím zdaleka nepřekonala kritické období. Jejich matka o ně navzdory nezkušenosti pečuje vzorně, přičemž spolu s potomky setrvává v zázemním...




Přihlášení k newsletteru