Psi ušatí se starají o pět štěňat

Novinky u zvířat

09. 08. 2012


Středa 8. srpna 2012

Štěňata psů ušatých v pražské zoo, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo PrahaV Zoo Praha se narodila pětice psů ušatých, které mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Afrika zblízka. Pražský chovný pár psů ušatých přivedl v posledních šesti letech na svět celkem 27 mláďat a všechna štěňata se podařilo úspěšně odchovat. K tomuto výjimečnému výsledku přispělo i to, že rodičům s odchovem pomáhají starší sourozenci štěnat, takzvaní helpeři.

Současný chovný pár psů ušatých je v pražské zoologické zahradě od roku 2005, samice pochází z jihoafrické farmy. První mláďata přivedla na svět dva roky po svém příchodu do Prahy; následovalo dalších pět vrhů štěňat.

Před rokem 2007 nebyla pražská zoo v chovu psů ušatých tak úspěšná: za čtvrt století odchovala jen pět mláďat. „Společně s vybudováním nové expozice pro psy ušaté jsme změnili i metodiku jejich chovu: zvířatům jsme umožnili, aby si budovala své vlastní nory, a u chovného páru ponecháváme takzvaného helpera – starší mládě, které pomáhá s odchovem svých nově narozených sourozenců,“ vysvětlil kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl. Ve volné přírodě jsou „helpeři“ běžným jevem, v odchovu v lidské péči se jich však příliš často nevyužívá.

Štěňata psů ušatých se rodí v noře, kterou pro ně připraví jejich rodiče. Pražský chovný pár má sice ve svém výběhu k dispozici noru umělou, ale dává jednoznačně přednost té, kterou si vyhrabal sám. Štěňata se mimo noru poprvé vydávají zhruba 17 dní po porodu.

Pětice pražských štěňat už noru opustila a postupně se seznamuje s venkovním výběhem. Prozatím se mláďata většinou neodvažují do vnitřních prostor pavilonu Afrika zblízka, který pro ně představuje neznámé území, a proto jim rodiče přenášejí potravu z pavilonu ven. Návštěvníci tak mohou vedle her štěňat a jejich zvědavého prozkoumávání okolí pozorovat i to, jak mláďata „žebrají“ o jídlo u dospělých psů. „Pes ušatý se od ostatních psovitých šelem liší tím, že žere hmyz. K pojídání hmyzu má také uzpůsobený svůj velmi drobný chrup, který se skládá z 48 zubů,“ popsal Brandl.

Nejvýraznějším znakem tohoto zvířete však jsou, jak už ostatně napovídá jeho jméno, obrovské ušní boltce, které svou délkou přesahují délku jeho hlavy. V africké domovině psa ušatého slouží jeho boltce jako víceúčelové zařízení: zachycují i velmi slabé zvuky vydávané hmyzem, kterým se pes živí, a zároveň psovi pomáhají odvádět z těla přebytečné teplo.

V přírodě přežijí průměrně dvě štěňata z jednoho vrhu.

Samec psa ušatého se svým potomkem, foto © Tomáš Adamec, Zoo Praha

Samec psa ušatého se svým potomkem, foto © Tomáš Adamec, Zoo Praha

Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru