Žirafy poprvé venku 26.5.2003

Novinky u zvířat

03. 02. 2004


Když v květnu pominulo nebezpečí nočních mrazů, nastal čas naučit chodit žirafy do velkého výběhu. Nutno připomenout, že když se v srpnu 2001 žirafy přestěhovaly do nového pavilonu, nebyl spojovací koridor ještě hotový. Pak přišla zima a po ní další stavební ruch v okolí pavilonu: upravovala se část lávky pro návštěvníky na hydraulicky ovládaný padací most a stavěly se zimní stáje pro antilopy, které spolu se žirafami budou chodit do výběhu. Žirafy tedy strávily sezonu ve vnitních expozicích a na dvorcích. proto bylo jasné, že pro ně bude vstup do výběhu něco nového.

Žirafy jsou tvorové nesmírně ostražití a konzervativní. Nemají rády změnu a na vše nové hledí s hlubokou nedůvěrou. Když se je chovatelé pokusili nalákat do koridoru na nějaký pamlsek, neuspěli. Žirafy sotva strčily na kraj výběhu citlivý nos a honem upalovaly domů. Nezbylo tedy nic jiného, než je do výběhu doslova vystrkat a honem za nimi zavřít vrata. Poprvé se akce odehrála v pondělí, 26. května 2003. Svou premiéru měla skupina Šimonových potomků - sameček Vojta a samice Eliška, Gita a Nora. Když se konečně dostaly do výběhu a trochu se rozhlédly, vydaly se po husté trávě trochu dál. Ochutnaly šťavnaté listy okolních keřů, ale přece jen stále pokukovaly po cestě zpět. Zvláště Vojta se uvedl jako vůdce skupiny. Jakmile zamířil k vratům, jeho tři sestry běžely horempádem za ním.

Zatím se přemlouvání opakuje každé ráno, tak držte palce, ať si žirafy rychle zvyknou.


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru