První úspěch v Troji: Zoo Praha hlásí první odchov hned u tří druhů hadů

Novinky u zvířat

Filip Mašek  |  27. 07. 2026


V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy jsou živorodé – rovných deset háďat porodila samice hroznýše hnědého, endemita z ostrova Madagaskar. Třetím prvně odchovávaným plazem je podzemní obyvatel asijských písečných dun: samice hroznýška tatarského potěšila své chovatele čtyřmi potomky.

Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Jde o tři velmi odlišné hady doslova ze tří různých koutů světa. Všechny odchovy nám dělají radost, byť dva z nich možná trošičku větší. Mám na mysli krajty kýlnaté a hroznýšky tatarské. V obou případech jde o vnoučata hadů, kteří byli zabaveni pašerákům, krajty ve Vídni a hroznýšci v Kolíně nad Rýnem,“ říká kurátor plazů Petr Velenský. „Rozmnožení potomků hadů z celního konfiskátu je totiž pěkným pokračováním jinak docela smutného příběhu,“ dodává Velenský. 

Mláďata hroznýše hnědého jsou pestřejší a výraznější než dospělí jedinci. Tento druh byl dříve považován za poddruh hroznýše psohlavého, ale genetické testy ukázaly, že je dělí miliony let samostatného vývoje. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mláďata hroznýše hnědého jsou pestřejší a výraznější než dospělí jedinci. Tento druh byl dříve považován za poddruh hroznýše psohlavého, ale genetické testy ukázaly, že je dělí miliony let samostatného vývoje. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Krajtu kýlnatou naleznou návštěvníci Zoo Praha v Darwinově kráteru. Naproti v pavilonu Terárium si pak mohou prohlédnout hroznýše hnědého. Jedině po hroznýškovi tatarském je třeba pátrat v horní části zoo, v pavilonku expozice Gobi. 
 

Hroznýšek tatarský z (polo)pouští Blízkého východu a Střední Asie je písečný plavec. Svědčí o tom jeho zakrslé oči či válcovité tělo. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Hroznýšek tatarský z (polo)pouští Blízkého východu a Střední Asie je písečný plavec. Svědčí o tom jeho zakrslé oči či válcovité tělo. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 


Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...

Gepardí mláďata začínají po necelém měsíci života neohrabaně a opatrně chodit. Stále jsou plně závislá na mateřském mléce. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila mláďata gepardů. Paterčata přišla na svět 18. června a zatím zdaleka nepřekonala kritické období. Jejich matka o ně navzdory nezkušenosti pečuje vzorně, přičemž spolu s potomky setrvává v zázemním...




Přihlášení k newsletteru