Mistryně v maskování a plachtění. Zoo Praha nově chová létavky černoblanné

Novinky u zvířat

Nikola Dostálková  |  21. 01. 2025


Návštěvníci Zoo Praha mohou v pavilonu Indonéská džungle nově vidět žáby létavky černoblanné. Jejich blány mezi prsty dokáží fungovat podobně jako miniaturní „kluzáky“ a létavky díky nim umí překonat vzdálenost až patnácti metrů. Stromoví obojživelníci zaujmou nejen svou schopností plachtivého letu, ale i zajímavým zbarvením, které se mění během jejich vývoje.

Mladé žabky ještě nemají schopnost klouzavého letu a jejich kůže je jasně červená a bradavičnatá. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Mladé žabky ještě nemají schopnost klouzavého letu a jejich kůže je jasně červená a bradavičnatá. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Pro nejmenší žáby je typická výrazná krvavá barva. Ta slouží jako kryptické zbarvení, které napodobuje ptačí trus,“ vysvětluje odborný chovatel plazů a obojživelníků Vojtěch Víta. „Díky tomu v deštném pralese dokonale splývají se svým prostředím, a vyhýbají se tak pozornosti predátorů.“ Postupně se na rudé kůži objevují bílé skvrny připomínající semena rostlin v trusu. Následně přechází vzhled žáby do zelené barvy, až nakonec zmizí i bílé skvrny. Proměnou prochází i struktura kůže. „Zatímco v dospělosti je žába úplně hladká, čerstvě po metamorfóze má pokožku posetou hrbolky,“ doplňuje Vojtěch Víta.

Létavky černoblanné, jejichž potravou jsou cvrčci, švábi a další bezobratlí živočichové, obývají Indonésii a Malajský poloostrov. Jsou striktně stromovým druhem a vodu nenavštěvují ani při rozmnožování. Jejich velké prsty s přísavnými polštářky tak získaly novou funkci. Když v tropickém deštném lese potřebují například uniknout predátorům, vrhnou se z větve dolů a roztáhnou blány. Během letu dokonce umí i změnit směr.

Za své jasně zelené zbarvení vděčí létavky černoblanné karotenoidům. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Za své jasně zelené zbarvení vděčí létavky černoblanné karotenoidům. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Létavky patří podobně jako ostatní obojživelníci k nejnižším článkům potravního řetězce. Přesto mají v ekosystému nenahraditelnou roli a jejich vymizení má na životní prostředí drtivý dopad. Následuje totiž vymírání i dalších druhů, které jsou na nich potravně závislí – třeba hadů. Obojživelníci přitom v současné době patří mezi nejohroženější živočichy.

Návštěvníci najdou létavky černoblanné hned u vchodu do Indonéské džungle, kde obývají kruhovité akvaterárium po pravé straně. Nejčastěji tráví čas na listech rostlin nad vodou.

Samice zadními nohami vyšlehávají ze speciálního hlenu pěnového hnízdo, do kterého nakladou vajíčka. Vylíhlí pulci pak z hnízda padají rovnou do vody.  Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Samice zadními nohami vyšlehávají ze speciálního hlenu pěnového hnízdo, do kterého nakladou vajíčka. Vylíhlí pulci pak z hnízda padají rovnou do vody. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru