Ještěr jako z pravěku hledá adoptivní rodiče

Novinky u zvířat

Helena Petáková  |  19. 01. 2021


Ropušník velký má ostrými trny poseté tělo a zajímavé způsoby obrany, kterými bezpečně odrazuje predátory. Zatím bohužel příliš neláká ani k adopci či sponzoringu, přestože je to jeden z nejbizarnějších a nejzajímavějších plazů vůbec.

Trny na hlavě i těle propůjčují ropušníkovi vzhled pravěkého ještěra. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Trny na hlavě i těle propůjčují ropušníkovi vzhled pravěkého ještěra. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

„Vypadá jako zmenšenina pravěkého ještěra, je mimořádně zajímavý a zároveň je to milé, dobrosrdečné zvíře, přibližuje ropušníka velkého kurátor chovu plazů Petr Velenský. „Divím se tedy, že má zatím tak málo adoptivních rodičů.“ Rozšířit jejich řady můžete v případě zájmu i vy. Ropušníka velkého lze adoptovat za 2 500 Kč ročně, nebo sponzorovat libovolnou částkou od 100 Kč výše. 

V Zoo Praha obývají tito choulostiví a chovatelsky nároční plazi od roku 2015 expozici Sonora v Pavilonu šelem a plazů. V přírodě žijí ropušníci v pouštích a horách západního pobřeží Severní Ameriky a na pouštní prostředí se kompletně adaptovali. Kulaté tělo mají poseté trnitými výběžky, které zhrubují kůži, aby nevyschla. „Mezi trny se shromažďují kondenzované kapičky rosy a vodu dokáže ropušník přijímat kůží i ve chvíli, kdy se zahrabe do vlhkého substrátu,“ vysvětluje kurátor Petr Velenský.

Ropušník velký je největší ze svého rodu. Má krátký komický ocásek a kulaté tělo poseté trnitými výběžky. Foto: Petr Hamerník, Zoo PrahaRopušník velký je největší ze svého rodu. Má krátký komický ocásek a kulaté tělo poseté trnitými výběžky. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ostré výrůstky po celém těle ropušníka zároveň také chrání před kousnutím predátora. Vedle této pasivní obrany spoléhá i na kamufláž – hnědo-béžové zbarvení mu v pouštním prostředí slouží jako maskování.

Pro chvíle totálního stresu z možného sežrání má ropušník v záloze ještě jeden šokující způsob obrany: V krajní nouzi prudce zvýší nitrolební tlak, takže z vnitřních koutků očí vystříkne krev, která má dráždivé účinky – na zasažené sliznici pálí. „U nás jsme ale tuto mezní obranu u ropušníka nikdy neviděli, neměl k ní důvod,“ doplňuje Velenský.

Ropušníci jsou takřka výhradně mravencožraví. Dlouhou dobu vydrží sedět a nalepovat stovky až tisíce mravenců na špičku jazyka. V Zoo Praha má ropušník velký na jídelníčku také šváby, larvy voskových molů či brouky.

V krajní nouzi se ropušníci brání tak, že prudce zvýší nitrolební tlak, takže z vnitřních koutků očí vystříknou kapky dráždivé krve. Foto: Petr Hamerník, Zoo Prahaky.V krajní nouzi se ropušníci brání tak, že prudce zvýší nitrolební tlak, takže z vnitřních koutků očí vystříknou kapky dráždivé krve. Foto: Petr Hamerník, Zoo Prahaky.

Související

Ropušník velký v Lexikonu zvířat

Adopční formulář ropušníka velkého


Matce mláděte říkají chovatelé jednoduše Paní Kuskusová. Na snímku právě dostává fík, který je součástí krmné dávky těchto plodožravců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Když o sobě mládě kuskusa pozemního dalo loni v srpnu poprvé vědět, bylo velké asi jako fazole. Od té doby udělalo velké pokroky, vyrostlo, opustilo vak a už také víme, že jde o samečka.

Pelikáni žijí a hnízdí v koloniích. Naše skupina se v zoo pravidelně rozmnožuje a odchovala již více než padesát mláďat. Většinu roku tráví pelikáni kadeřaví venku, výjimkou jsou dlouhá období tuhých mrazů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pelikáni kadeřaví patří k druhům, které standardně nepřesouváme na zimoviště, letos jsme ale vzhledem k tuhým mrazům udělali výjimku. Pelikáni strávili 14 dní v zázemí a tento týden jsme je vypustili zpět do...




Přihlášení k newsletteru