Světový úspěch Zoo Praha – nová metoda v odchovu vzácné krasky

Novinky u zvířat

Lenka Pastorčáková  |  11. 03. 2020


V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují  o něj a krmí jej.

V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

„Kraska jávská patří nejen mezi nejkrásnější, ale především nejvíce ohrožené ptačí druhy. Spolu se dvěma britskými zoo jsme v Evropě jediní, kdo ji dokáže odchovávat, což je právě vzhledem k míře jejího ohrožení mimořádně důležité,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

K umělému odchovu mláděte (o hmotnosti 5,85 gramů) v inkubátoru přistoupili chovatelé preventivně, po předešlých zkušenostech. „Ačkoliv se jedná o zkušené rodiče, několik předešlých snůšek zničili, a dokonce zabili i svá mláďata. Krasky jsou velmi citliví ptáci a jakékoliv drobné vyrušení může vést ke zmaření jejich hnízdění,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Speciálně zhotoveného maňáska jsme k podávání krmení použili proto, aby mláděti evokoval hlavní signální znaky rodičů – červený zobák a černé okruží na svítivě zelené hlavě.“

Zkušenost s umělým odchovem krasky pomocí maňáska má Zoo Praha již z jara roku 2018. Mládě bylo zdárně odchováno a v červenci roku 2019 odcestovalo do anglické Zoo Whipsnade. Další socializace u mláděte odchovaného maňáskem však může být složitá, zejména když nemá sourozence a může začít tíhnout k lidem. Proto se tentokrát chovatelé rozhodli poprvé použít u krasek metodiku odchovu pěstounskou péčí vlastními rodiči.

Ve věku 24 dnů mládě začalo opouštět hnízdní košíček v inkubátoru, proto jej přesunuli i s košíčkem do připravené klícky umístěné ve voliéře rodičů. Mládě začalo téměř okamžitě žadonit o potravu. Toto žadonění bylo silným stimulem pro to, aby samec začal nejprve ochraňovat okolí klícky. Po dvou dnech již plně převzal rodičovské povinnosti a krmil mládě přes mřížku klícky. Když mládě přestalo reagovat na maňáska, přistoupili chovatelé k otevření klícky a rodiče se začali předhánět, který z nich nakrmí mládě dříve.

„Každý úspěch v chovu této vzácné krasky je nesmírně cenný. A jsem za něj o to vděčnější, že naši chovatelé ho dokázali dosáhnout tak výjimečným a inovativním způsobem,“ uzavírá Miroslav Bobek.


Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...

Gepardí mláďata začínají po necelém měsíci života neohrabaně a opatrně chodit. Stále jsou plně závislá na mateřském mléce. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila mláďata gepardů. Paterčata přišla na svět 18. června a zatím zdaleka nepřekonala kritické období. Jejich matka o ně navzdory nezkušenosti pečuje vzorně, přičemž spolu s potomky setrvává v zázemním...




Přihlášení k newsletteru