Webová výstava: Milníky z historie Zoo Praha

 

Milníky z historie Zoo Praha

Zoologická zahrada v Praze byla pro veřejnost otevřena 28. září 1931. Podívejte se na nejzásadnější momenty z její historie.

Vernisáž výstavy proběhla 28. září 2021 v Zoo Praha

 

Prvním ředitelem zoologické zahrady v Praze se stal prof. Jiří Janda (24. 4. 1865 – 25. 8. 1938), který měl na prosazení zoo největší zásluhy. V den otevření zoo bylo zpřístupněno asi osm hektarů. Mezi první expozice patřily vlčinec (dnes pandy červené), několik voliér, rybníky a Jandova voliéra dravců.

 

Otevření zoo předcházelo skoro půl století dohadů, diskusí, ostrých sporů a příprav. Vznikla řada plánů a projektů, hledalo se vhodné místo – zvažovány byly např. Jelení příkop, Stromovka či Bubeneč. Vznik zoo podporovali cestovatelé dr. Emil Holub, Vojta Náprstek a Vilém Němec. Přípravou byl již v roce 1906 pověřen prof. Jiří Janda a z mnoha navrhovaných míst byla nakonec vybrána Troja.

 

Při otevření zoo v roce 1931 se do areálu vcházelo jednoduchou pokladnou a zastřešeným vchodem. Hlavní administrativní budova a vchod, jak ho známe dnes, byly dokončeny až v roce 1932. Hned za vchodem byla do skály vytesána expozice vlků. Vlčice Lota jako vůbec první zvíře vstoupila na území zoo 21. června 1931.

 

Dne 17. července 1933 přišel do zoo mladý sameček slona indického zvaný Baby. Byl mu asi rok a pocházel ze Srí Lanky. Stal se prvním obyvatelem pavilonu pro slony, hrochy, hrošíky a nosorožce. V té době již v zoo žilo na sto zvířat, například lvice Šárka, vlčice Lota, medvědi hnědí Marko a Dora, srneček Ríša, řada dravých ptáků, papoušků a mnoho dalších zvířat…

 

Spodní část zoo ležící v údolní nivě Vltavy byla opakovaně postižena povodní. V polovině března 1940 voda zaplavila nejen seníky, dílny a stáje, ale dosáhla až na pavilon kočkovitých šelem. Naštěstí se obešla beze ztrát na zvířatech. Během války vznikal návrh na nové koncepční řešení výstavby zoo a její rozvoj na náhorní plošině a skalnatých svazích.

 

Období druhé světové války a okupace přečkala zoo díky obětavosti a nadšení lidí. Počet chovaných zvířat dokonce pomalu rostl, neklesala ani návštěvnost. Řídícím úředníkem se stal podplukovník MVDr. Jan Vlasák. Nejpozoruhodnější událostí byl vůbec první umělý odchov ledního medvěda – samičky Ilun – na světě v roce 1942. Do zoo přišla i zvířata z poničených německých zoo, například samice hrocha Zuzana z Berlína.

 

V roce 1952 byl postaven první pavilon žiraf. Jeho nízká část sloužila jako stáje antilop v místech, kde je dnes zázemí antilop vraných. První žirafou v pražské zoo byla žirafa masajská Lenka, která přišla v roce 1954. Dnes chováme žirafy v moderním Africkém domě s navazujícím prostorným venkovním výběhem.

 

V roce 1959 se stal ředitelem zoo dr. Zdeněk Veselovský. Za jeho vedení se pražská zoo začlenila mezi přední světové zoo a docílila významných chovatelských a vědeckých úspěchů. Ve stejném roce se v Praze konalo první mezinárodní sympozium na záchranu koní Převalského, kde byla Zoo Praha pověřena vedením jejich Mezinárodní plemenné knihy. Tu spravuje dodnes.

 

 

Pražská zoo chová orangutany nepřetržitě od roku 1961. Prvním orangutanem, který se narodil nejen v Praze, ale v celé historii českých zoologických zahrad, byl sameček orangutana sumaterského Káma. Jeho rodiče Soňa a Bimbo pocházeli z volné přírody. Káma se narodil v roce 1971, jeho matka se však o něj nedokázala postarat, a tak byl odchován uměle. Káma se stal otcem dvou mláďat, uhynul ve věku 41 let.

 

V létě 1975 dorazil do Zoo Praha návštěvník číslo 25 000 000. Byl žákem základní školy z Kadaně. A právě díky fotografii dětí s dortem jsme spustili kampaň „Hledáme děti z fotografie“. Cílem bylo tyto děti nalézt a pozvat do zoo na slavnostní zahájení 86. sezóny. Čtyřicet dva let od vzniku fotografie, 25. března 2017, se tyto „děti“ v zoo znovu sešly. V tomtéž roce Zoo Praha uvítala návštěvníka s číslem 60 milionů!

 

V Praze v současnosti fungují dvě lanovky, obě provozované Dopravním podnikem hl. m. Prahy. První je lanová dráha na Petřín, tou druhou sedačková lanovka v zoo. Ta zahájila provoz v roce 1977 a je torzem velkolepého projektu, podle kterého měla lanovka vést ze Severního města přes území zoo a přes Vltavu do tehdejšího Parku oddechu a kultury Julia Fučíka (dnes Výstaviště).

 

V roce 1991 byl otevřen Pavilon šelem a plazů. Je určený hlavně pro kočkovité šelmy – lvy, tygry, pardály obláčkové, kočky rybářské nebo jaguarundi. Kromě nich zde však žije množství jiných zvířat. Atrium obývají velcí pozemní leguáni z Karibiku, akvaterárium je domovem obyvatel jihoamerických řek, například anakond. Unikátem jsou dvě smíšené expozice středoasijských a severoamerických pouštích plazů.

 

Od roku 1931 areál Zoo Praha už třikrát zasáhly zničující záplavy. Tisíciletá voda v srpnu 2002 přinesla obrovské škody na majetku i zvířatech. Na povodeň v červnu 2013 byla zoo lépe připravená, byla zachráněna většina zvířat a majetku. Kvůli nebezpečí dalších povodní byl postaven nový Pavilon hrochů, Údolí slonů a před dokončením je nový pavilon goril – vše mimo záplavovou oblast.

 

Dne 29. listopadu 2004 byl otevřen pavilon Indonéská džungle. Ukazuje život pralesů jihovýchodní Asie, v dolním podlaží najdeme expozice pro noční a soumračné živočichy. V horním podlaží žijí orangutani, makakové či vydry. K otevření dostala zoo od indonéské vlády darem pár varanů komodských Aranku a Draca. Samice Aranka nakladla sedm snůšek, z nichž se vylíhlo 47 mláďat. Tento rekord nepřekonala žádná jiná zoo na světě.

 

V roce 2001 byl otevřen Pavilon goril s velkým travnatým výběhem. Bohužel kvůli umístění v říční nivě se opakovaně ocitl pod vodou (2002 a 2013), a proto se dnes staví nový pavilon mimo záplavovou oblast. Gorilí rodina vedená samcem Richardem se proslavila mimo jiné i prostřednictvím reality show Odhalení. Narodilo se zde již několik mláďat včetně prvního gorilího mláděte v Česku – samičky Moji.

 

Kůň Převalského je dnes jediným žijícím druhem divokého koně. V přírodě byl naposledy spatřen v roce 1969 a přežil jen díky chovu v lidské péči. V roce 2011 jsme spustili projekt „Návrat divokých koní“ a do roku 2019 přepravili armádními letouny CASA do západního Mongolska celkem 34 koní v devíti transportech. Z nich někteří mají ve volné přírodě dokonce již vnoučata. V letech 2020 a 2021 se bohužel transporty kvůli pandemii covidu-19 neuskutečnily.

 

Jedinečná expozice nazvaná Údolí slonů byla slavnostně otevřena 30. března 2013. Vedle starších samic Gulab a Shanti a samce Ankhora zde žijí mladé samice, které zoo získala darem ze Srí Lanky. Staly se matkami již čtyř mláďat, dvou samečků (Maxmilián, Rudolf) a dvou samic (Lakuna, Amalee). Návštěvníci areálu mohou obdivovat slony v rozlehlých venkovních výbězích stejně jako nahlédnout do pavilonu.

 

V sobotu 28. září 2019 byl otevřen Rákosův pavilon. Představuje ojedinělou kolekci vzácných papoušků, včetně naprosto výjimečného ary Learova. Osm expozic prezentuje ptáky tří kontinentů v kontextu prostředí, které obývají v přírodě. Některé z nich pražská zoo chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě. Pavilon nese jméno Stanislava Rákose, který na výstavbu přispěl částkou 10 milionů korun.

 

Nový expoziční celek tasmánské a australské fauny – Darwinův kráter – byl v Zoo Praha otevřen 30. května 2020. Jeho nejvýznamnějšími obyvateli jsou čtyři ohrožení ďáblové medvědovití, známí také pod jménem „tasmánští čerti“. Zoo Praha je teprve druhá v Evropě, která tyto největší dravé vačnatce získala přímo z Tasmánie. V Darwinově kráteru návštěvníci najdou také klokany v průchozím výběhu, ježury, dva druhy hadů a mnoho ptačích druhů.

 

Před dokončením je nový domov goril nížinných – největší expozice v historii Zoo Praha. Její otevření je prozatím naplánováno na podzim roku 2022. Nový pavilon bude špičkovým moderním zařízením a představuje pro Zoo Praha významný mezník. Rodinnou skupinu goril totiž ve starém pavilonu stále ohrožují povodně a jejich případná evakuace by byla spojena s enormním rizikem.