Jako všichni dytíci má nevýrazné zbarvení v různých odstínech hnědé, velké oči a dlouhé nohy.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

  DYTÍCI OBECNĚ: svým chováním a pohybem poněkud připomínají čejky či kulíky, se kterými patří do společného řádu dlouhokřídlých, na rozdíl od nich jsou však aktivní v noci. Celý život tráví na zemi a létají jen neochotně, když už ale musí vzlétnout, je jejich let prudký a rychlý. Nápadné jsou na nich především velké, světlé oči, které jim zajišťují vidění i za šera, naopak zbarvení je typicky krycí, v různých odstínech hnědé, béžové a černé. Právě díky němu unikají dytíci pozornosti i v holé otevřené krajině, kterou obývají. Přitisknuti k zemi mohou nerušeně trávit den odpočinkem. Samci a samice vytvářejí často celoživotní páry. V sezení na vejcích, snášených do jednoduchého důlku v zemi, se oba rodiče střídají a společně také chrání vylíhnutá mláďata. Ta jsou nekrmivého typu, což znamená, že mají prachové peří a jsou poměrně soběstačná. Již krátce po vylíhnutí pobíhají s rodiči, kteří se při jejich obraně neváhají agresivně postavit dokonce i většímu predátorovi. Mimo období rozmnožování se dytíci sdružují do hejn o desítkách až stovkách jedinců. Převážná většina druhů dytíků je stálá a často se za celý život nevzdálí od místa svého vylíhnutí na víc než několik kilometrů. V Zoo Praha můžete pozorovat několik zástupců této nevelké skupiny ptáků, pocházejících z různých světadílů. DYTÍK BLEDÝ: je jedním ze dvou druhů dytíků žijících v Americe, kde jsou jeho domovem křovinaté a travnaté oblasti na západ od And. V běhu vypadá trochu jako miniaturní nandu a stejně jako on má na nohou jen tři prsty. V noci se ozývá naříkavým voláním. Je aktivní především v noci, den tráví přitisknutý k zemi mezi trsy trávy, se kterými díky svému zbarvení dokonale splývá. Podobně jako jiní dytíci létá jen neochotně, raději se pohybuje po zemi, kde také sbírá potravu.  

Ochrana

Málo dotčený druh

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 2011.